Zájem celého světa o ropu letos stoupne. Největšími "tahouny" budou hlavně rozvíjející se země, především Čína. Ve své pravidelné měsíční zprávě to uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

IEA tak zvýšila odhad růstu poptávky po ropě na letošní rok o 170 tisíc barelů. Svět by měl tedy denně spotřebovat 86,5 milionů barelů této suroviny, což je oproti loňskému roku nárůst o necelá dvě procenta.

Komoditní trhy na zprávu příliš nereagovaly. Americká lehká ropa WTI včera mírně podražila na 74,6 dolaru za barel. Na cenu ropy měla vliv i zpráva o pomoci Evropské unie zadluženému Řecku.

"Světová poptávka po ropě roste zejména díky sílícím rozvíjejícím se zemím," stojí ve zprávě pařížské agentury, která slouží jako energetický poradce pro země Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

"Optimistické předpovědi Mezinárodního měnového fondu jsou vyváženy vyšší cenou ropy a slabou poptávkou ze strany rozvinutých států," napsali odborníci IEA. Agentura totiž zohlednila poslední prognózu růstu světové ekonomiky, který by měl letos dosáhnout 3,8 %. Měly by to být však právě země mimo OECD, které budou největšími spotřebiteli ropných produktů. Čína je druhým největším odběratelem ropy po USA, a dle prognózy IEA to bude právě tato země, kde poptávka po černém zlatu poroste nejrychleji. Čína podle agentury letos průměrně "spolkne" 8,9 milionu barelů denně, což je meziroční nárůst o téměř o pět procent.

Jen pro porovnání: všech 30 členských států OECD letos spotřebuje "pouze" 45,5 milionů barelů denně. Spotřeba rozvinutých zemích by se tak měla podle IEA držet na téže úrovni jako loni.

Poptávka po ropných produktech by měla v těchto zemích, kam patří i Česká a Slovenská republika, dosáhnout svého maxima. Rozvinuté ekonomiky se totiž od ropných produktů odklánějí k čistějším surovinám, např. zemnímu plynu, a k obnovitelným zdrojům energie.

Předpověď průměrné spotřeby ropy může být ale brzy bezpředmětná. Podle listu Wall Street Journal je třeba s nedostatkem ropy počítat možná již za pět let. K tzv. ropnému vrcholu, tedy okamžiku maximální těžby ropy ve světě, dojde za předpokladu, že vlády nepodpoří průzkum nových vrtů. "Když se lídři scházejí v Bruselu, mají na mysli jenom jednu krizi - dluhy, které ohrožují stabilitu EU. Nechtějí však slyšet varování před jinou krizí, která je na obzoru a která může způsobit dalekosáhlé škody," píše deník.