Špatné rozptylové podmínky i v sobotu zhoršují kvalitu ovzduší v Moravskoslezském kraji. Hodnoty polétavého prachu tak stejně jako v pátek zůstávají nad limitem. Na některých místech denní koncentrace překračují limit 50 mikrogramů na metr krychlový asi trojnásobně.

Nejhorší situace stále zůstává ve Věřňovicích na Karvinsku, přesto jsou tam naměřené hodnoty nižší než v pátek odpoledne. Meteorologové nepředpokládají, že by se kvalita ovzduší měla během dne výrazně zlepšit. Zejména na Ostravsku a Karvinsku tak budou hodnoty průměrných denních koncentrací polétavého prachu i nadále většinou nadlimitní. Koncentrace se odpoledne na několika místech snížila.

Ovzduší v Moravskoslezském kraji patří dlouhodobě k nejhorším v republice. Zvýšené koncentrace znečišťujících látek v ovzduší nemusí přímo vyvolat onemocnění, ale často mají za následek zhoršení nemocí a snižují odolnost organismu.

V některých oblastech Královéhradeckého a Pardubického kraje se vlivem silného nárazového větru tvoří sněhové jazyky. Kvůli závějím byla v sobotu ráno uzavřena silnice mezi Pokřikovem a Vojtěchovem na Chrudimsku, silničářům se ji během dopoledne podařilo zprůjezdnit, zjistila ČTK na webu silničářů.

Silniční služba z Hlinska upozorňuje, že silnice mezi Kladnem a Františky má kvůli závějím zúžený profil, sjízdná je se zvýšenou opatrností. Potíže se sněhovými jazyky jsou také v okolí Proseče, kde silničáři udržují komunikace průjezdné díky pluhům.

Tuhá zima ohrožuje i zvířata

Letošní tuhá zima si vybírá svou daň i v přírodě. Stanice na záchranu volně žijících živočichů v Bartošovicích na Novojičínsku v lednu přijala zhruba o čtvrtinu zvířat více než za loňský leden. Celkem do stanice bylo převezeno 56 poraněných zvířat, řekl ČTK pracovník stanice Jan Kašinský.

"Velká část příjmů je v přímé souvislosti s počasím. Jde zejména o káně lesní a kalouse ušaté, kteří buď zeslábnou nedostatkem potravy nebo jsou zraněni auty, když se pokoušejí živit na jiných zvířatech usmrcených na silnici," vysvětlil Kašinský.

Dodal, že stanice přijala i několik labutí a volavek popelavých, které se dostanou do vážných problémů po zamrznutí vody. "Zejména u labutí musím připomenout, že velká část případů jde na vrub lidí, kteří v létě a na podzim krmí labutě na místech, kde nemohou přezimovat," podotkl Kašinský. Labutě se podle něj živí rostlinnou potravou a když jí před zimou začne ubývat, přelétají tam, kde nějakou potravu najdou. Pokud jsou však například na rybníku přikrmovány, místo neopustí. Když pak rybník zamrzne, zvířata mohou přimrznout k ledu. Kvůli přikrmování navíc mohou mít nadváhu. "Zdravá labuť nebo zdravá volavka přimrzne k ledu jen zcela výjimečně," podotkl Kašinský.