Světové ekonomické fórum v Davosu

Význam letošního setkání

Fórum (27. - 31. ledna), jehož se zúčastní přes 2500 manažerských "hvězd", politiků, vědců i umělců, poutá pozornost ani ne tak proto, že je jubilejní čtyřicáté, nýbrž proto, že se koná v době, kdy odeznívá globální recese.

Klíčová témata

Úvodní projev by měl přednést francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Poté se bude debatovat například o rostoucím vlivu velkých rozvojových zemí na světovou ekonomiku, nezdaru kodaňské konference o klimatu či o surovinových zdrojích. Na přetřes přijde i pomoc Haiti, zasaženého zemětřesením.

Výdaje na sněmování

Náklady na pořádání fóra jsou víceméně stabilní. Odhadují se na 2,5 milionu švýcarských franků, v přepočtu 1,7 milionu eur. Fórum, založené v roce 1971 jako nezávislá organizace německým profesorem Klausem Schwabem je financuje hlavně z členských příspěvků a účastnických poplatků.

Kdo letos také přijede

J. Zapatero, španělský premiér
J. Ackermann, šéf Deutsche Bank
M. Gatesová, Melinda & Bill Gates Foundation
E. Schmidt, šéf Googlu

Pesimismus mezi vrcholovými manažery ve světě - ať už řídí banku, průmyslovou či jinou firmu, vyprchal. Naopak, většina z nich posuzuje vyhlídky na příštích dvanáct měsíců v příznivém světle, ať už jde o růst obratu či vytváření nových pracovních míst.

Vyplývá to z globální studie, kterou poradenská společnost PricewaterhouseCoopers zveřejní ve středu u příležitosti zahájení Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu.

Krize přiměla firmy tlačit náklady dolů. V tomto úsilí loni udávaly tón Spojené státy americké a Evropa. Z průzkumu plyne, že v nadcházejících 12 měsících je snižování nákladů mnohem větší prioritou pro asijské firmy než evropské. Tak se vyjadřuje devět z deseti čínských, indických či jihokorejských firem, zatímco v celosvětovém průměru je to 78 procent firem.

Chvála na adresu vlád, ale...

Vrcholoví manažeři vesměs chválí vlády a centrální banky za "bezprecedentní globální opatření", která podle nich nesporně pomohla zmírnit dopady krize.

Ale záchranné balíky vlád a centrálních bank jsou jedna věc a tvrdší regulační opatření věc druhá, upozorňuje studie.

Podle ní mají ředitelé největší obavy z vleklé recese. A nadměrnou státní regulaci podnikání označují hned za druhé největší riziko.

Pokud jde o finanční sektor, většina manažerů soudí, že regulátoři už nyní mají dostatek pravomocí, jen kdyby je účinněji využívali.

"Poprvé v dějinách jsme okusili finanční pandemii a nyní se musíme rozhodnout, jaké protipožární stěny vlastně potřebujeme," říká Alfredo Sáenz, výkonný šéf španělské banky Santander.

Z

"Obavy z globální recese opadly a firmy jsou ve svých výhledech optimističtější." - Dennis Nally, generální ředitel PriceWaterhouseCoopers

de skoro dvě třetiny šéfů volají po zmírnění regulace. Následují s 52 procenty Spojené státy americké a Německo se 46 procenty.

Přibude pracovních míst?

Firmy musely během uplynulých 12 měsíců propouštět mnohem více, než původně předpokládaly. V předchozí zprávě zveřejněné před rokem, kdy svět svírala recese, hodlalo omezovat stavy zaměstnanců 26 procent manažerů.

Skutečnost byla mnohem horší, neboť rozsáhlé propouštění za posledních 12 měsíců oznámila skoro polovina firem.

Ale zdá se, že se rýsuje pozitivní obrat. Skoro třetina šéfů (31 procent) si je jista, že se jim v následujících 12 měsících podaří dosáhnout plánovaného růstu obratu. To je mnohem vyšší podíl než před rokem.

Rušit pracovní místa hodlá letos zhruba čtvrtina velkých firem, ale skoro dvě pětiny (39 procent) chtějí už naopak najímat zaměstnance.

Situace se ovšem liší podle regionů. Největší šanci nalézt místo mají lidé v Asii a Kanadě, kde zhruba polovina firemních šéfů hodlá letos najímat.

Z jednotlivých zemí by měla nová pracovní místa přibývat v Brazílii, Indii a Číně.

Vyhlídky střední Evropy

Davos 2010 v číslech

3,9 procenta
by měl letos činit světový hospodářský růst, předpovídá Mezinárodní měnový fond. A v příštím roce by mělo tempo zrychlit na 4,3 procenta.

30 bilionů dolarů
tolik peněz se odpařilo z akciových burz od srpna 2007, kdy začaly "turbulence", do současnosti.

5 tisíc vojáků
se bude starat o bezpečnost účastníků Světového ekonomického fóra v Davosu, kam zavítá na 30 hlav států.

Dobré vyhlídky (na rok dopředu) má podle průzkumu střední a východní Evropa. Růst prodejního obratu tam očekává 56 procent manažerů, kteří v tomto regionu působí.

Mezi západoevropskými manažery počítají se vzestupem ve střední a východní Evropě dvě pětiny, ale v Severní Americe jenom sedmina. Evropskému Východu jsou nejvíce nakloněni asijští manažeři, mezi kterými je 75 procent optimistů.

Hospodářské oživení se ve střední a východní Evropě pravděpodobně dostaví během letošního druhého pololetí, předpokládá Jiří Moser z pražské pobočky PricewaterhouseCoopers.

Pro firmy v Česku je podle něj dobrá zpráva, že zhruba třetina německých manažerů hodlá letos přijímat nové lidí. Přibližně desetina z nich uvedla, že rozšíří počet pracovních místo nejméně o osm procent. "Německo je největší obchodní partner Česka. Budou-li tamní společnosti zvyšovat počet pracovních míst, znamená to nárůst výroby, a tedy i zakázek pro české podniky," dodává Moser.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru