Imigranti to budou mít v Rakousku těžší. Vláda schválila po několikaměsíčních debatách Národní akční plán pro integraci.

Opatření se budou týkat zejména imigrantů ze zemí mimo EU, kteří v Rakousku již žijí, a zhruba čtyřiceti tisíc těch, kteří každoročně žádají o trvalý pobyt. Podle posledních statistik žije v Rakousku zhruba půl milionu cizinců s dlouhodobým povolením k pobytu a počet žádostí o přistěhování se odhaduje na padesát tisíc ročně. Z toho tvoří skoro dvacet procent občané zemí EU. Největší počet imigrantů však pochází z Turecka a bývalé Jugoslávie. A právě na ně se nová opatření vztahují.

Klíčovými body plánu jsou opatření umožňující rozšíření stávajících vzdělávacích kursů pro imigranty a kvalifikačních kursů pro mládež druhé a třetí generace a zavedení nových. Ukazuje se totiž, že spousta přistěhovalců má nižší, nebo dokonce žádné základní vzdělání. Podle návrhu bude mladým imigrantům mezi 18 a 21 lety, pokud se ovšem zúčastní kvalifikačních programů, i nadále poskytována rodinná podpora.

Další opatření má zjednodušit přístup na pracovní trh a zajistit soulad mezi povolením k pobytu a pracovním povolením. Z hlediska současné rakouské právní praxe totiž povolení k pobytu neznamená automaticky povolení k práci.

Jedním z nejvíce kritizovaných bodů je požadavek, aby noví uchazeči o pobyt prokázali základní znalost němčiny už při podání žádosti na rakouské ambasádě či konzulátu v zemi svého původu. To se týká i rodinných příslušníků všech, kteří již povolení k pobytu v Rakousku mají.

"Je naprosto nepřijatelné, aby si člověk, jenž tu žije několik let, ještě stále nebyl schopen koupit lístek do metra nebo na autobus," řekla při předložení konceptu ministryně vnitra Marie Fekterová. Někteří politici se ale domnívají, že by při podání žádosti o trvalý pobyt mělo stačit jazykové minimum nutné k zajištění základních potřeb. Jiní, včetně Fekterové, vyžadují absolvování kursu němčiny na Goethe institutech, jichž se sice nachází ve světě několik set, ale nejsou v každé zemi.

Podobný zákon již existuje v Německu od roku 2007. Po jeho zavedení klesl počet rodinných příslušníků žádajících o přistěhování do Německa o více než polovinu.

Pro mnohé rakouské analytiky je akce jen pokusem vládní koalice sociálních demokratů a lidovců strhnout na sebe zásluhy za přísnější integrační politiku, již propaguje populistickými hesly soustavně sílící ultrapravicová Strana svobodných. Poněvadž se budou letos v Rakousku konat čtvery důležité regionální volby, není to zanedbatelný politický kalkul.