Americký prezident Barack Obama chce osekat velikost bank a zamezit další krizi. Reforma by ale měla přinutit banky, aby se vzdaly riskantního byznysu, kvůli kterému se dostaly do potíží světová ekonomika i americký rozpočet, a aby se vrátily ke svému prvotnímu účelu - půjčování peněz.

Jenže podle viceguvernéra České národní banky Miroslava Singera spíš povede k "velké nejistotě a otřesům trhů".

"Za dva roky by to vadit nemuselo, ale dnes to může vést k návratu finanční krize," řekl HN. Mezi investory čelí za svůj protikrizový balíček tvrdé kritice. Přes 77procent si jich mysl, že jeho politika škodí byznysu. Objevují se obavy, že na burzách nyní začne velký výprodej.

HN: Financial Times líčí Obamův plán jako největší regulatorní reformu od třicátých let. Je něco takového nutné?

Zatím neznám detaily, těžko proto hodnotit. Ale ještě před dvěma týdny mluvil jinak, o ničem takovém neuvažoval. Nechci předjímat, ale třeba to souvisí s prohranými volbami v Massachusetts. Jde o typ návrhu, který zatím vyděsil investory a vedl k pádu akcií. Takže americké domácnosti zjistily, že jim klesá hodnota úspor v penzijních fondech. Krátkodobý efekt je jednoznačně negativní. Za dva roky by to vadit nemuselo, ale dnes to může vést k návratu finanční krize.

HN: Jedním z opatření má být i omezení velikosti bank. Může plán na rozdělení největších bank pomoci do budoucna a ochránit, jak říká Obama, americké spotřebitele?

Nedělá se to kvůli spotřebitelům, ti nepocítí nic. Pokud tomu dobře rozumím, jde o to, aby banky nebyly velké na americkém trhu, aby je při kolapsu nezachraňovali američtí daňoví poplatníci.

HN: Reforma má prý donutit banky, aby začaly půjčovat. Je to reálné?

Bankám se zdražil kapitál, investoři jim nevěří a není rozumné si myslet, že za této situace budou rozdávat úvěry. Pokud by k navrženým opatřením opravdu došlo, nastanou ve finančních institucích velké boje o to, co se má prodat. Zaměstnanci a investoři budou nervózní, výrazně se zvýší míra nejistoty. Samotné instituce budou paralyzovány nutností prodejů svých částí, budou prodávat pod cenou, nebudou mít kapitál. Představa, že budou víc půjčovat komukoliv, je na samé hranici naivity. Navíc, když budou všichni prodávat, kdo bude kupovat a kde se vezmou peníze na nákup bankovních podílů?

HN: Představme si, že opatření skutečně projdou americkým legislativním procesem. Jaký by to mělo dopad na evropský bankovní trh?

Nezdá se mi, že by Evropa měla do podobných návrhů chuť. Ale těžko se mi to hodnotí, nejsem britský regulátor, nemáme zde banky, jejichž kapitál by byl větší než celá ekonomika. Nechci radit těm, kteří mají jiné problémy a jiné zkušenosti než u nás. Ale doufám v to, že oznámení podobných reforem by bylo šťastnější a koordinovanější.

HN: Dotkla by se nová regulace amerických bank, které působí na českém trhu?

Neamerické pobočky to neovlivní, není pro to žádný důvod. Jsou zde, dělají jiný byznys, nemají vliv na americký trh. České bankovnictví tento návrh nijak nepoznamená. Pro většinu finančních skupin, které vlastní tuzemské banky, americký trh nic moc neznamená. Amerických skupin působících v Evropě se to možná dotkne, ale jejich byznys v EU i u nás náleží k tomu, jehož se regulace nedotkne.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru