Hospodářský pokles v Norsku zbrzdil. Ukazuje se tak, že se norská ekonomika dokázala vypořádat s dopady globální recese rychleji a že je v lepší kondici, než je tomu u mnoha jiných států. Letošní rozpočet je dokonce jako jediný ze zemí OECD v plusu.

Přitom podobně jako v řadě dalších zemí světa ekonomický růst země výrazně zpomalil v důsledku globální hospodářské krize a poprvé za posledních dvacet let došlo k recesi a k nárůstu nezaměstnanosti. K přibrzdění došlo zejména z důvodu zpomalení ekonomického růstu hlavních obchodních partnerů Norska. Zatímco v roce 2007 dosáhl HDP meziročního zvýšení o 3,1 %, a v případě pevninského Norska došlo k růstu HDP dokonce o 6,1 % (to znamená vůbec nejsilnější růst od roku 1971), vloni zpomalila ekonomika na 2,0 %. A v letošním roce se očekává pokles HDP o zhruba 1,7 %.

Podle norských statistických údajů je dramatický pokles ekonomických aktivit u konce. Jestliže se HDP snížil od 3. čtvrtletí 2008 do 1. čtvrtletí 2009 o 2,7 %, pak letošní 2. čtvrtletí už vykazovalo jeho zvýšení o 0,3 %. Také v dalším období se předpokládá mírný růst. Přesto se ve výhledech nepředpokládá, že do roku 2012 bude převýšena úroveň dosažená v roce 2008. Pokles výroby je přitom citelný zejména v segmentu základních kovů, dřeva a dřevěných výrobků. Pokles v těchto sektorech souvisí s omezením vývozu a nižší stavební činností.

Podstatné pro překonání krize bylo, že vláda dokázala zareagovat na předběžné údaje o hrozícím propadu ekonomiky a začala ji stimulovat. Proto bude letos dosaženo vyrovnaného rozpočtu, a to v důsledku zvýšené dotace z příjmů Ropného fondu (Státního penzijního fondu). Schválený přebytkový rozpočet byl navíc připraven pro situaci, v níž se norská ekonomika nachází. Je navržen tak, aby byla udržena zaměstnanost. Současná míra nezaměstnanosti dosahuje 3,2 % a firmy začínají znovu zaměstnávat pracovníky, kteří byli propuštěni na vrcholu krize. Úrokové sazby byly sníženy až na aktuálních 1,5 % a inflace se drží pod plánovanými 2,5 %. Perspektivy ekonomického vývoje Norska na rok 2010 jsou tedy již poměrně příznivé.

Norsko patří k našim tradičním a spolehlivým obchodním partnerům se značným absorpčním potenciálem ekonomiky, s nímž však Česká republika dlouhodobě vykazuje záporné saldo vzájemné obchodní bilance. Norsko patří totiž po Ruské federaci k hlavnímu dodavateli zemního plynu do naší země a v současnosti se podílí zhruba ze čtvrtiny na ročním dovozu plynu do ČR objemem cca do 2,5 miliardy m3.

O dynamice vývoje obratu vzájemného obchodu svědčí údaje, kdy v roce 1993 představoval 57 milionů eur, zatímco vloni dosáhl už úrovně 1003 milionů eur. Vzrostl tak téměř 18násobně a podíl na celkovém zahraničním obchodu ČR představuje nyní 0,5 %. Rok 2007 byl přitom prvním rokem s kladnou bilancí vzájemného obchodu ve prospěch ČR od zahájení dodávek zemního plynu v roce 1997.

Aktuální obchodní výměna je rovněž ovlivněna globálním hospodářským útlumem. V závěrečných měsících roku 2008 na ni zapůsobil výrazný nárůst dodávek plynu, což se projevilo v našem pasivním saldu.

V letošním roce (období leden-říjen) vykazují zatím předběžné statistiky meziroční pokles českého vývozu do Norska o zhruba 12 % a podle dosaženého obratu se Norsko řadí na významné 22. místo. Vzhledem k dosaženým absorpčním možnostem norský trh samozřejmě neznamená pro české zboží zásadní teritoriální spásu. Vloni jsme vyvezli zboží za zhruba 11 miliard Kč, což představuje o něco více než 0,4 % českého vývozu.

Českému exportu tradičně dominují stroje a přepravní zařízení, tržní výrobky tříděné podle druhu materiálu a různé průmyslové výrobky. Z jednotlivých položek byly dosaženy nejlepší výsledky u motorových vozidel pro přepravu cestujících, dále u zařízení k automatizovanému zpracování dat, ocelových rour, trubek a výrobků ze železa a oceli.

Všeobecně se v Norsku o České republice moc nepíše. Naše země je vnímána jako bezproblémová, ale je někdy zařazována do oblasti chudé východní Evropy. Díky výhodnému a četnému leteckému spojení znají Norové poměrně dobře Prahu, kam někteří jezdí i opakovaně. Při slovech Česká republika si Nor vybaví pravděpodobně právě Prahu, kterou řadí k nejhezčím a nejromantičtějším městům na světě, dále pak pivo a automobily značky Škoda.

K nejznámějším českým značkám patří tedy právě automobily Škoda, zejména typ Škoda Octavie. Dříve to byly i traktory značky Zetor. Významným úspěchem je i proniknutí českého piva na norský trh - k dosud prodávanému Staropramenu a Plzeňskému Prazdroji se letos přiřadil i Bernard, který se podařilo prosadit do obchodního řetězce REMA 1000.

Kancelář zastupující českou firmu na norském trhu má pouze společnost ČSA. Dceřinou společnost založila v Norsku v září 2008 firma Sicar spol. s r.o. (výroba a servis sanitních vozidel).

Samotný norský trh je co do počtu obyvatel poměrně malý (země má 4,8 milionu obyvatel), nicméně představuje velkou kupní sílu. Trh je ale de facto nasycený, nabitý konkurencí a ve většině oborů se pohybuje několik globálních hráčů, kteří poskytují komplexní řešení a služby spojené s výrobkem.

Vzhledem k vysokým mzdovým nákladům se českým podnikatelům nabízí možnost výrobní a obchodní spolupráce, pokud jsou schopni při relativně nižších mzdových nákladech dodat výrobek v požadované kvalitě a dohodnutém termínu spolu s profesionálním servisem.

V subdodavatelských aktivitách mají čeští exportéři příznivější vyhlídky než ve většině oborů produkce spotřebního zboží vzhledem k obtížnosti prosadit se na poměrně konzervativním a náročném trhu v konkurenci s domácími výrobci i se zavedenými globálními dodavateli. Pro velké české podniky je to především účast na subdodávkách pro tzv. off-shore projekty související s těžbou a dopravou ropy. Mezi odvětví, která se jeví v bilaterální relaci jako nejperspektivnější, lze dále zařadit dopravní strojírenství a železniční infrastrukturu, strojírenství se zaměřením zejména na zemědělské stroje a osobní automobily, stavebnictví a stavební materiály, subdodávky pro loďařský průmysl a služby cestovního ruchu.

Podmínkou projektů například dopravní infrastruktury je samozřejmě nutnost uspět ve veřejných výběrových řízeních a splnit náročné podmínky klasifikace, kvality a termínových požadavků. Svůj zájem o trh musí podnikatelé podpořit i účastí českých firem na norských veletrzích.

Dobrou zprávou je, že pro vývoz českých průmyslových výrobků a textilu do Norska byla plně zrušena cla a množstevní omezení na vývoz průmyslových i zemědělských výrobků. Ochranářská opatření jsou uplatňována jen při dovozu zemědělských produktů. Celní a daňový úřad vydává ročně celní sazebník, který je zpracován podle systému označování a kódování zboží. Norsko není členem EU, úzce však s unií spolupracuje v řadě oblastí a v hospodářské ji charakterizuje účast v dohodě o EHP.

A na závěr dovolte ještě jednu poznámku. K norskému standardu dobrých obchodních mravů patří počáteční rezervovanost, solidnost, serióznost, smysl pro poctivé plnění závazků. Norové netolerují úplatek.

Autor pracuje na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR

 

Podnikání v Norsku

Silné stránky

- velmi bohatá země
- nerostné suroviny (ropa, plyn)
- spolehlivý obchodní partner
- politická stabilita
- dobrá infrastruktura, zejména v oblasti logistiky a IT
- kvalitní úroveň vysokoškolského vzdělání
- průhledná, výkonná správa

Slabé stránky

- srovnatelně malý trh
- řídká osídlenost některých regionů, zejména severních
- extrémně vysoké náklady
- vysoké daně a poplatky

Zdroj: gtai

Zdroje pro byznys

www.regjeringen.no - oficiální portál norské vlády;
www.nortrade.com - oficiální norský obchodní portál;
www.invanor.no - podpora obchodu;
www.invanor.no/prague - pražská kancelář agentury na podporu obchodu;
www.noramb.cz - Velvyslanectví Norska v ČR;
www.nho.no - Svaz norského obchodu a průmyslu;
www.chamber.no - Obchodní komora Oslo;
www.eksportfinans.no - financování exportu;
www.intsok.no - ropný sektor;
www.giek.no/Engindex.asp - exportní pojištění;
www.ssb.no/english/main.html - Norský statistický úřad;
www.ose.no - burza v Oslu;
www.toll.no - celní úřad, celní informace;
www.patentstyret.no - patentový úřad;
www.bedin.no - informace o podnikání v Norsku;
www.aetat.no - veřejné služby zaměstnanosti Norska;
www.udi.no - norský imigrační úřad;
www.skatteetaten.no - daňové úřady;
www.regjeringen.no - důležité norské zákony;
www.brreg.no - obchodní rejstřík (registrace firem);
www.brreg.no - norské registrační centrum