Nepřišel jsem do úřadu proto, abych pomáhal partě tlustých kocourů z Wall Streetu. To prohlásil americký prezident Barck Obama na adresu bankéřů poté, co Sněmovna reprezentantů schválila nejtvrdší změny v regulaci finančního sektoru ve Spojených státech za šedesát let.

Obama měl tato slova dobře promyšlená. Americká veřejnost totiž se stále větším znechucením sleduje, jak si bankéři, které ještě před nedávnem vláda dopovala miliardovými injekcemi, znovu vyplácejí tučné bonusy. Podle odhadů by letos přitom odměny na Wall streetu měly vyrůst o 20 procent na rekordních 140 miliard dolarů, což je dokonce více než v roce 2007.

Američané viní banky ze vzniku finanční krize a neúměrné hrabivosti a tento hněv se přesouvá i na vládu, která bankám pomohla. Obama proto musel rázně zakročit a protlačil balíček, který má bankéře držet na řetězu. Teď navíc otevřeně říká: "My jsme vás zachránili penězi daňových poplatníků, vy teď na oplátku pomozte rozjet ekonomiku a lidem i podnikům více půjčujte."

Co říkají čeští odborníci?
PŘESKOČIT NA ANKETU - ZDE

Jenže činy amerického prezidenta, který byl symbolem naděje a teď rychle ztrácí popularitu, zdaleka nemusí být tak zásadní, jak to na první pohled vypadá.

Bankám se lobbing zdařil

USA mění regulaci finančních trhů

550 miliard dolarů

Podle amerického ministra financí Timothy Geithnera nepřesáhne částka, kterou vláda nalije do bank ve formě finanční pomoci, 550 miliard dolarů.

20 procent

Banky z Wall Streetu letos zřejmě rozdělí na odměnách o 20 procent více než loni. Tato částka se má vyšplhat až na 140 miliard dolarů, což je dokonce víc než v roce 2007.

140 miliard dolarů

Americké banky splatily vládě pomoc již za téměř 140 miliard dolarů. Vláda tak nad nimi ztrácí kontrolu.

Nová regulace, která prošla dolní komorou amerického parlamentu, ukládá bankám značné nové povinnosti. Budou muset respektovat rozhodnutí nového úřadu na ochranu finančních spotřebitelů, který bude kontrolovat, za jakých podmínek a v jaké formě banky poskytují hypotéky nebo úvěry na kreditních kartách. Budou muset odvést více do garančního fondu i více pojistit vklady. Regulaci budou nově podléhat i hedgeové fondy a ratingové agentury. Více pod kontrolu se dostane i trh takzvaných finančních derivátů, mezi něž patří i ty rizikové cenné papíry, jež celou krizi spustily.

Jenže na druhou stranu se bankám, které se novým pravidlům tvrdě brání, podařilo vyhnout tomu nejhoršímu. "Lobbing bank byl poměrně úspěšný. Wall Street novou regulací nebude trpět zdaleka tak, jak by mohl," potvrzuje Oliver Ireland z právní firmy Morrison & Forester, který dříve působil v americké centrální bance Fed. Zákon totiž nepočítá s rozdělením investičního a komerčního bankovnictví. To by vedlo k rozpadu molochů, jako je Bank of America nebo Citigroup. Ani regualce trhu s deriváty není tak přísná. Dál se s nimi totiž bude moci obchodovat mimo burzy.

A v neposlední řadě zákon vůbec nemluví o tom, po čem veřejnost volá nejvíce - tedy po stropech na odměny bankéřům.

I proto se teď Obama snaží bankám domluvit a přesvědčit je, aby více půjčovaly, snížily si platy a podporovaly jeho reformy. Jenže i tady Obama poněkud "zaspal". "Obama najednou nemá na banky dost dlouhou hůl. Velká část z nich totiž již splatila státní pomoc, vláda je nemá pod kontrolu a nedokáže je donutit, aby více půjčovaly, nebo si snížily platy," vysvětluje komentátor televize CNN Colin Barr. Dohromady vládě splatily již téměř 140 miliard dolarů. Včera k tomu přistoupila jedna z největších bank Citigroup. Banky tak místo na půjčky použily peníze na splácení kapitálu a na vytváření kapitálového polštáře.

Evropa sráží bonusy

Na rozdíl od Američanů se někteří evropští politici rozhodli sáhnout tam, kde to je vidět nejvíc. Tedy na platy bankéřů. Britové se rozhodli zavést 50procentní daň na bonusy v bankách, které se ročně vyšplhají nad 25 tisíc liber (asi tři čtvrtě milionu korun). Několik dní poté podobný záměr oznámil i francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Tento koncept podpořil i šéf Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet. "Takzvaná bonusová kultura je jeden z faktorů, který vede finančnictví špatným směrem," řekl. Jenže i tady si bankéři hledají kličky. I když britská vláda se tomu brání, čeká se, že v bankách se zvednou základní mzdy tak, aby se bonus danit nemusel.

EU jako celek bonusy bankéřů zatím omezovat nechce. V plánu má místo toho zřídit instituci, která bude varovat před náznaky další krize, a tři úřady, které budou dohlížet nad bankami, pojišťovnami a kapitálovým trhem.

Právě zřízení těchto institucí zasáhne i Česko. Jenže podle současného návrhu spíše okrajově. Po protestech některých národních regulátorů, včetně ČNB, totiž vznikl oproti původním plánům kompromis, který musí schválit Evropský parlament. Ten počítá s tím, že nové dohledové unijní orgány nebudou moci vydávat rozhodnutí, která by se týkala konkrétních finančních institucí, v případě nějaké krize či sporu mezi národními dohledovými orgány. I když ČNB nadále nepovažuje zřízení nadnárodního regulátora za krok správným směrem, oceňuje, že nebude tak výrazně zasahovat do jejích pravomocí.

Anketa HN

1. Má větší regulace finančních trhů smysl?

2. Co říkáte regulaci finančních trhů v USA?

Jiří Kunert - šéf UniCredit Bank

Luděk Niedermayer - ex-viceguvernér ČNB

David Marek - analytik Patria Finance

Jan Lamser - člen představenstva ČSOB

1. Regulace finančních trhů má smysl jako kontrola institucí, které nakládají s cizími penězi. Je nutné vytvořit určité mantinely ve finančním podnikání, ale je to velmi zodpovědná a sensitivní činnost, která musí směřovat k podpoře rozvoje finančních trhů, které zprostředkovávají tok peněz v ekonomice. Pokud se regulace přežene, dojde ke zmenšení a zpomalení toků peněz, což může ohrožovat ekonomický růst a dokonce způsobit i krizi.

2. Regulace je dostatek, ale nebyla vykonávána dobře. Existovala spousta vyjímek v národním zájmu umožňujících, aby se úvěry, peníze dostaly i tam, kde to ekonomicky nedávalo smysl, ale bylo to v politickém zájmu. Inovace trhu pak předbíhala regulaci. Postup v USA je alespoň správný v tom ,že dochází ke konsolidaci trhu podle jednotných pravidel, které zahrnují podstatnou část trhu a nejdůležitější hráče na tomto trhu. Pokud nebudou zase nějaké vyjímky, tak to může fungovat pro USA. Evropa má stále své národní zájmy, spoustu regulátorů, hodně vyjímek.

1. Nemyslím, že by bylo třeba více regulovat, je však třeba regulovat lépe. Neexistuje ovšem shoda na tom, co to znamená lépe regulovat. V USA se kontrole například vymkly úvěrové deriváty, tzv. credit default swapy (CDS). Současná snaha o větší regulaci je do určité míry populistickou daní za to, že stát musel během krize ve finančním sektoru intervenovat.

2. Co se týče bonusů pro bankéře, může být cestou například jejich rozložení v čase, ne je vyplácet všechny hned.

1. Trh určitě bude více regulovaný. Určitě je potřeba regulovat tak zvané stínové bankovnictví, které nabízí téměř totéž co banky, jen nenese stejné náklady jako ony a nepodléhá dozoru. Je také třeba počítat s tím, že neustále vznikají nové finanční produkty a někdo by měl vyhodnocovat, jaká rizika s nimi mohou být spojena. Bojím se ale, aby politici regulaci nepřestřelili a nepodlomili pozitivní aspekty finančnictví na ekonomiku.

2. Myslím, že jsme zatím jen na začátku potřebných změn.

1. Takto se dá těžko odpovědět, protože regulace je široký pojem. Všichni, myslím, souhlasí s tím, že regulace má být přiměřená. Velkým otazníkem ale zůstává, co to znamená. Neměla by být přehnaná a byrokratická, je třeba najít optimální řešení.

2. Bylo by chybou vytvářet politickou snahu omluvit chybná rozhodnutí, aby se nástroj nezaměnil za zdroj problémů.