Znalosti českých žáků, kteří se v posledních letech propadli v mezinárodních srovnáváních, mají zlepšit peníze z Evropské unie. Ministerstvo školství chce s jejich pomocí dovzdělat kantory, aby uměli lépe učit.
Finance by taky měly pomoci při vybavování učeben nebo různých školních projektech. Podle ředitelky pražské ZŠ a Gymnázia J. Gutha-Jarkovského Jitky Kendíkové ale může za horší znalosti dětí i to, že školy se víc než výuce faktů věnují rozvíjení dovedností dětí.
Před rokem byly zveřejněny výsledky mezinárodního průzkumu (TIMSS) přírodovědných a matematických znalostí u dětí čtvrtých a osmých tříd. Srovnávání ukázalo, že čeští žáci se zhoršili nejvíce ze všech a jejich znalosti jsou podprůměrné. Podle výzkumu PISA z roku 2006 sice nejsou znalosti patnáctiletých žáků v přírodovědě a matematice tak špatné, české děti ale prý nerozumějí psanému textu.
Ministerstvo špatné výsledky vyhodnotilo jako důsledek dlouhodobého podfinancování českého školství. Proto na podporu čtenářské a matematické gramotnosti nebo na lepší výuku přírodních věd směřuje téměř pět miliard korun z EU. Peníze přitom mohou základní školy čerpat zjednodušeným systémem, a to v následujících dvou letech.
Učitelka: Chyba není v podmínkách pro výuku
Projekt se však týká jen škol mimo hlavní město, Praha totiž jako bohatý region peníze nedostane. Ministerstvo proto do konce tohoto roku poslalo pražským základním školám 140 milionů korun, pomůcky za ně nakoupené by opět měly sloužit hlavně na podporu výuky matematiky, počítačů, cizích jazyků a přírodních věd. Například pražská ZŠ Gutha-Jarkovského takto pořídila monitory do počítačových učeben, knížky do školní knihovny nebo pomůcky pro dyslektiky.
Podle ředitelky školy Jitky Kendíkové ale nejsou znalosti českých žáků horší, protože by se zhoršily podmínky pro výuku. Úroveň znalostí šla prý dolů proto, že učitelé musejí v rámci školské reformy víc dbát na rozvoj schopností a dovedností dětí. To znamená, že víc než výuce faktů se věnují třeba tomu, aby s dětmi diskutovali a naučili je formulovat vlastní názor. Peníze jsou prý důležité hlavně na odměňování kvalitních pedagogů.
Na vlastní vzdělávací projekty mohou čerpat školy další peníze, a to v rámci evropského programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a částečně i programu Výzkum a vývoj pro inovace. V nich je celkem 4,5 miliardy eur (asi 115 miliardy korun).
Jak se znalosti českých dětí zlepšily, ukážou až srovnávání v následujících letech. Testy PISA dělali žáci letos na jaře, výsledky budou příští rok v prosinci. Srovnávání TIMSS bude zveřejněno v roce 2011. Podle odborníků je ale měřitelné zlepšení možné až po několika letech.
