Operní recitály hvězd jsou i v českém hudebním životě nejsledovanějšími a zpravidla také nejvzácnějšími událostmi. V případě mezzosopranistky Denyce Graves, kterou ve čtvrtek ve Státní opeře Praha publikum přijalo vstřícně, však reklama trochu přeháněla.

Graves patří k umělcům, kteří se snaží získávat klasické hudbě nové posluchače. Její umělecký životopis obsahuje zajímavé momenty, k nimž patří ohlas ve známých rolích, jako je Carmen, ale i účinkování v Metropolitní opeře a na dalších prestižních scénách.

A jako Afroameričanka má výhodu v úzkém kontaktu s žánrem spirituálů, které mohou pěvecká vystoupení obohatit o výraz operním áriím nedostupný. To se také v Praze stalo, celá druhá polovina koncertu se nesla v tomto vděčném tónu.

Pěvkyně profesionálně doprovázená rozhlasovými symfoniky však jak v operním, tak v odlehčeném repertoáru prokázala méně svrchovaného mistrovství a méně pódiové komunikativnosti, než se očekávalo. Její projev nedosáhl jiskry, která by dokázala vyvolat jedinečný zážitek. Společensky blyštivý a sponzory maximálně využitý večer přesto vyzněl úspěšně.

Koncertní angažmá hvězd, které nevydaly mezinárodně sdílené skvělé nahrávky, podobná zklamání může přinášet. Překvapení však mohou být naopak také příjemná, protože ani vynikající interpret nemusí mít své album v katalogu některé z největších hudebních firem.

Plánované překvapení: Mexičan Lomeli

Takto slibným překvapením se může pro pražské publikum stát plánované setkání s mladým mexickým tenoristou Davidem Lomelim, který v roce 2006 zvítězil v soutěži Operalia pořádané Plácidem Domingem, a to v kategoriích opera i zarzuela.

Lomelim je teprve na počátku kariéry a při jeho recitálu ohlášeném do Státní opery na 17. března příštího roku může být vzrušující odhadovat, kam dál se bude jeho hlas ubírat.

Ještě předtím se má v lednu poprvé objevit v Praze gruzínská pěvkyně Nino Machaidze. Na hostování největších hvězd současnosti kalibru Anny Nětrebko nebo Cecilie Bartoli však Praha zatím marně čeká.