Přestože první bankomat vznikl v Americe už v roce 1939 a natrvalo se v ulicích měst usídlil o téměř 30 let později, v Československu měl svou premiéru až 1. prosince 1989 v pobočce České spořitelny na Václavském náměstí v Praze.

Předchůdce současného českého bankomatu byl zpočátku určen jen pro zaměstnance spořitelny a pracoval v off-line režimu. Postupně byl "stroj na peníze" zpřístupněn širšímu spektru uživatelů. V únoru 1992 pak Komerční banka, jako první ve střední a východní Evropě, spustila on-line bankomat. Bankomaty se tak v Česku, stejně jako dříve ve světě, staly hojně využívanou službou a jejich počet rostl geometrickou řadou.

V současnosti si klienti bank mohou v Česku svou hotovost vybrat asi v 3600 bankomatech. Nejrozsáhlejší sítí disponuje Česká spořitelna, která jich má téměř 1200, kolem sedmi stovek bankomatů provozuje ČSOB stejně jako Komerční banka. Banky se snaží a počty i služby bankomatů stále rozšiřují. Například GE Money Bank v uplynulých 12 měsících zprovoznila 63 nových bankomatů.

Nejvíce využívanou bankomatovou službou je stále vybírání hotovosti platební kartou. Bankomat už toho ale umí víc než jen "dávat" peníze. Samozřejmostí je třeba dobíjení mobilních telefonů, zjišťování zůstatků na účtech (poprvé v Česku v roce 1995) či zadávání platebních příkazů. Existují i bankomaty, do kterých lze peníze naopak vkládat, vcelku běžné jsou i přístroje pro nevidomé. Poslední novinkou jsou u nás mobilní bankomaty, které se dočasně umísťují tam, kde se přechodně shromáždí větší počet lidí (koncerty, sportovní utkání).

Čtyřicetiletá historie

Bankomaty, které původně vznikly jako nouzová možnost pro výběr hotovosti, fungují ve světě přes 40 let. Vůbec první bankomat na světě vymyslel Armén žijící v Americe Luther George Simjan, který svůj mechanický přístroj instaloval v roce 1939 v New Yorku. Veřejnost však o něj neměla zájem, a tak byl po půl roce zrušen. Simjan si však nechal zaregistrovat na 20 patentů týkajících se fungování bankomatů včetně názvu (ATM - Automated Teller Machine), které se používají do současnosti.

Myšlenku bankomatu znovu oživil o 28 let později Skot John Shepherd-Barron, když mu vadila omezená otevírací doba bank. Za vzor si vzal automat na čokoládu, tu ale ve svém přístroji nahradil bankovkami. Nový bankomat pak světlo světa poprvé spatřil 27. června 1967 v pobočce Barclays Bank v severním Londýně. Barronův bankomat už veřejnost přivítala s nadšením a jejich počet rychle narůstal. Další přístroje byly brzy instalovány i ve Francii, Švédsku a Švýcarsku. Dnes je jich ve světě přes 1,5 milionů, z toho nejvíce v USA. A každý den se rodina bankomatů rozrůstá o nové členy.

K bankomatům neodmyslitelně patří platební karty, kterých je v současnosti na českém trhu devět milionů. Loňský rok byl pro český karetní trh přelomem. Češi poprvé vícekrát kartami platili u obchodníků, než vybírali hotovost z bankomatů, což je ve vyspělých zemích běžné. Kromě bezhotovostního placení bankomatům ještě konkuruje takzvaný "cashback", neboli vybírání hotovosti při nákupech přímo u pokladem například v supermarketech. Třeba v Británii už je tento způsob výběru hotovosti po bankomatech druhým nejčastějším.

Bankomaty plné peněz jsou často předmětem nejrůznějších útoků a krádeží. Zločince lákají jednak pro svůj obsah, přes platební karty se pomocí čteček umístěných na přístrojích mohou dostat i k jednotlivým bankovním účtům. Jen loni prý bylo krádežemi při využívání bankomatů odcizeno v Evropě kolem 500 miliard eur (asi 12 miliard korun). Výjimečné nejsou ani krádeže celých bankomatů.

Bankomat, který byl zařazen mezi 100 nejvýznamnějších vynálezů 20. století, nejspíš ještě dlouho zůstane v nabídce bankovních služeb. Minimálně asi tak dlouho, jak budou existovat papírové peníze.

 

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru