V Londýně včera začala veřejná slyšení v rámci dlouho očekávaného vyšetřování britského podílu na kontroverzní válce v Iráku. Před nezávislý výbor budou nejprve předstupovat vysocí diplomaté, vojáci a šéfové britské špionáže.

Konflikt, který byl podle oficiálních zdůvodnění rozpoután kvůli iráckým zbraním hromadného ničení, vyvolal v Británii rozsáhlé protiválečné demonstrace a demise několika ministrů. Zbraně hromadného ničení se v Iráku nikdy nenašly a britský premiér v době války Tony Blair byl obviňován z dezinformování veřejnosti i parlamentu.

Blaira a ministry jeho vlády bude výbor vedený bývalým vysokým státním úředníkem Johnem Chilcotem vyslýchat začátkem příštího roku. Zpráva o vyšetřování by měla být hotová koncem příštího roku nebo až v roce 2011, tedy dlouho po volbách očekávaných v květnu 2010.

Dosud byly zveřejněny čtyři zprávy, které se zbývaly britskou vládní politikou v letech 2003 až 2004. Žádná z nich však dostatečně na klíčové otázky neodpověděla.

Významné podrobnosti k postoji Londýna před tažením proti Saddámu Husajnovi přinesl tuto neděli list Sunday Telegraph. Zveřejnil výňatky z důvěrných dokumentů ministerstva obrany. Z nich například vyplývá, že "už v březnu, nejpozději v květnu 2002 bylo vysoce pravděpodobné, že se Británie ve velké míře zúčastní vojenského tažení do Iráku. Ve stejné době však premiér Blair tvrdil opak s tím, že je třeba vyjednávat v rámci OSN a že "o vojenské tažení nikdo nestojí".