Když náhodou někde potkáte Martina Kováře, vozík vůbec nevnímáte. Nebojí se ozvat, aktivně se zapojuje do každé smysluplné diskuse. Na otázku jak se mu hledala práce, říká: "Na pozici v ČSOB mě doporučil headhunter. Mám zkušenost, že mezi manažery jsou úplně normální lidi. Přišel jsem na pohovor, bylo to úplně v pohodě. Nesetkal jsem se s žádnými bariérami. Dokonce, když bylo později nějaké jednání třeba v regionu, tak jej kvůli mně přesunuli jinam, abych se tam na vozíku dostal," vysvětluje. Vystudoval dvě vysoké školy. Fakultu tělesné výchovy a sportu a Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde získal titul magistra a doktora. "Jenom je škoda, že je na trhu práce pozic pro zdravotně znevýhodněné lidi málo," říká. "Já pracuji v budově ČSOB na Radlické, která je architektonickým skvostem. Jsou v ní dobré podmínky pro práci. Jen výstup z metra není bezbariérový. Metro tudy vedlo dříve, než byla postavena moderní budova... Změnit výstup z metra v bezbariérový by stálo několik desítek milionů," říká. Nemyslí jen na sebe, upozorňuje, že "bezbariérový přístup je obohacením pro všechny, třeba i matky s kočárky."

Překonávat překážky mu určitě pomohl i sport, v jeho případě vrcholové plavání.

"Můj fakultní spolužák Martin Kovář se ocitl po úraze na vozíku a řekl mi, že by rád zkusil plavání. Začali jsme chodit do bazénu a já zpočátku úplně naslepo vymýšlel metodu, jak rozvinout znovu schopnost plavat u člověka, který má ochrnuté nohy a částečně i pravou ruku," říká jeho spolužák Jan Nevrkla. Martin Kovář to dotáhl až na Letní paralympijské hry v Atlantě 1996, Paralympiádu v Sydney 2000 a Paralympiádu v Aténách v roce 2004, kde si doplaval pro tři zlaté medaile. V současné době se věnuje aktivně handbiku, tedy sportu na speciálně zkonstruovaném kole, které k pohybu vpřed využívá síly horních končetin.

Minulý týden se Kovář stal Osobností roku. Titul mu udělilo Fórum dárců v rámci ceny TOP filantrop 2009.

Jeho dítětem je Nadace O2. Stal se "kmotrem" řady rozjíždějícím se projektů, které mají pomoci zdravotně znevýhodněným lidem na trhu práce. Spolupracuje například s Kontem Bariéry, které chce dotovat počáteční výdaje, jež musí nést zaměstnavatel, když chce přijmout zdravotně postižené lidi. "S trochou snahy se trh práce může pro takové lidi otevřít," vysvětluje Martin Kovář. "Handicap je třeba brát jako součást člověka, který však není možné akceptovat jako vstupenku kamkoliv. Dovednosti a znalosti jsou pro oba světy, zdravý i handicapovaný, povinné."


S trochou snahy se trh práce může pro postižené otevřít.
Martin Kovář