V Rumunsku se v neděli konaly prezidentské volby, které mají klíčový význam pro zemi procházející hlubokou ekonomickou recesí a zmítající se v politické krizi. Osmnáct milionů registrovaných voličů mohlo rozhodnout, kdo bude příštích pět let v čele jejich státu, který nemá od pádu vlády v polovině října legitimního premiéra.

Podle ústřední volební komise se do 15. hodiny dostavilo k urnám přes 36 procent registrovaných voličů, tedy více než za stejný časový úsek loňských parlamentních voleb. Pozorovatelé neočekávali, že někdo získá nadpoloviční většinu hlasů nezbytných pro vítězství v prvním kole. V takovém případě se bude rozhodovat 6. prosince ve druhém kole.

Volební místnosti se uzavřely ve 20:00 SEČ a průzkumy u východů z volebních místností potvrdily původní odhady: Odstupující rumunský prezident Traian Basescu těsně zvítězil v prvním kole. Podle agentury Reuters získal 33-34 procent hlasů. Na druhém místě je předseda Senátu Mircea Geoana s 31-32 procenty hlasů.

Dva favorité, 250 údajných podvodů 

O post šéfa státu se v prvních prezidentských volbách od vstupu země do Evropské unie v roce 2007 ucházelo dvanáct kandidátů. Favority byli podle průzkumů dva politici: prezident Basescu a bývalý šéf diplomacie a současný předseda Senátu Mircea Geoana. Třetím v pořadí byl liberál Crin Antonescu, jenž se těšil podpoře jen 18 procent voličů.

Během dnešního dne se strany vzájemně obviňovaly z volebních podvodů v mnoha volebních místnostech. Policie dostala už 250 oznámení o možných podvodech ve zvláštních volebních stanicích, které byly zřízeny pro mimořádné případy, kdy lidé nemohou volit v místě bydliště. Ústřední volební komise uvedla, že v takových centrech odvolilo více než 305 tisíc lidí, což je mnohem více, než se očekávalo. Svědci tvrdí, že lidé byli k těmto střediskům sváženi autobusy poté, co už odvolili jinde.

Ministr hospodářství Adriean Videanu vyzval k zastavení volební turistiky v obci Moara Vlasie u Bukurešti, kde byly volební místnosti zaplaveny voliči.

Referendum o změně politického systému 

Basescu se zasazuje o reformy státu a vypsal na dnešní den i referendum o snížení počtu poslanců ze 471 na 300 a přeměnu dvoukomorového parlamentu na jednokomorový. Kritikové ale uvádějí, že menší parlament bude znamenat větší moc pro prezidenta. V současné době se prezident a parlament dělí o moc rovnoměrně.

Geoana, který se rád srovnává s britským expremiérem Tonym Blairem nebo americkým prezidentem Billem Clintonem, navrhuje přísný protikrizový plán založený mimo jiné na výstavbě bytů pro rodiny a snadněji dosažitelných úvěrech pro podniky. Po vhození volebního lístku řekl, že Rumuni si mohou dnes "po pěti letech skandálů zvolit novou cestu"

Analytikové ale zdůrazňují, že jsou to těžko splnitelná opatření v době, kdy deficit veřejných financí letos dosáhne zřejmě 7,3 procenta HDP a pokles ekonomiky osm procent.

Jedním z hlavních úkolů nového prezidenta bude obnovit politickou stabilitu země, aby mohla čerpat ze záchranného úvěru 20 miliard eur (přes půl bilionu korun), který mu poskytla Evropská unie, Světová banka a Mezinárodní měnový fond. Půjčka je ale podmíněna přísnými rozpočtovými škrty, reformami a vytvořením nové vlády.

Mnoho Rumunů je zklamáno svými politiky dvacet let po pádu komunistického diktátora Nicolae Ceaušeska a celková volební účast proto může být nižší než 50 procent.