Vykonávání poprav sice ruský ústavní soud zakázal, ale za mřížemi ruských věznic se nadále umírá - a občas za podivných okolností. Pár dnů před čtvrtečním ústavním verdiktem zemřel ve vazbě známý právník.

Ruský ústavní soud ve čtvrtek rozhodl, že v zemi nebude obnoven trest smrti, a to navzdory převládajícímu názoru veřejnosti, která by si obnovení poprav za některé trestné činy přála.

"Toto rozhodnutí je konečné a nelze se vůči němu odvolat," uvedl předseda Ústavního soudu Ruské federace Valerij Zorkin pro agenturu RIA Novosti.

"Věřím, že Sergej Magnitskij byl zabit ve vězení zkorumpovanými policisty," napsal v pátek v listu The Moscow Times James Firestone, jehož partnerem v auditorské firmě byl Magnitskij. "(Prezident Dmitrij) Medveděv vyzývá Rusy, aby se nevzdávali naděje a nepoddávali se právnímu nihilismu, ale pak dovoluje bandě banditů v uniformách vládnout. Zkorumpovaní činitelé kradou a vraždí a vláda s tím nic nedělá," dodal.

Magnitskij byl zatčen a obviněn, že napomohl zahraničnímu fondu Hermitage Capital k obřímu daňovému úniku. V pondělí zemřel ve vězeňské nemocnici. Lékaři jako předběžnou příčinu smrti určili akutní zánět slinivky břišní a zástavu srdce. Smrt 37letého právníka, která se nyní vyšetřuje, patrně ukončí celou aféru, protože Británie nyní sotva do Ruska vydá šéfa fondu Williama Browdera.

Bez tepla, pitné vody a ve špíně

Magnitskij podle verze Hermitage nejprve obvinil skupinu činovníků z ministerstva vnitra ze zpronevěry daní fondu - a o měsíc později ho policisté zatkli na základě falešného obvinění. Ačkoli se právníkovo zdraví během roční vazby zhoršovalo, vyšetřovatelé se ho prý snažili donutit k doznání odmítáním lékařské péče. Právník si často stěžoval - a pokaždé se podmínky vazby zhoršily.

"Prvního září jsem si stěžoval, že neteče teplá voda. Reakce byla okamžitá. Týž den mě převedli do cely 59, kde jsou podmínky mnohem horší," uvedl podle listu Novaja gazeta Magnitskij ve svých poznámkách. Musel vydržet 35 hodin v cele zalité výkaly, snášel chlad z rozbitých oken, jindy zůstal celý den o hladu a bez pitné vody.
V USA odložili popravu, nenašli odsouzenci

"Na Magnitského příběhu je nejhorší to, jak je běžný," uvedl Firestone. Totéž si myslí i ruský list Vedomosti, podle něhož se držení těžce nemocných podezřelých za mřížemi stalo běžnou vyšetřovací metodou. "Magnitskij se stal rukojmím, stejně jako Vasilij Aleksanjan či Světlana Bachminová z případu Jukos," napsal.

Bývalá právnička ropného koncernu Bachminová byla díky tlaku veřejnosti propuštěna poté, co ve vězení porodila. Bývalý spolupracovník šéfa Jukosu Michaila Chodorkovského Aleksanjan během 32 měsíců vazby oslepl, propukla u něj tuberkulóza a AIDS a přišel o slezinu.

V Rusku bývá cesta z výšin moci či podnikání do cely krátká. Potvrzují to případy náměstka ministra financí Sergeje Storčaka či "protidrogového" generála Alexandra Bulbova. Vyšetřování není u konce, i když mezitím vazbu opustili. Podle pověstí Stočaka dostal za mříže boj kremelských jestřábů s liberály, Bulbov prý pykal za rivalitu mezi zpravodajskými službami.

Jevgenij Čičvarkin, donedávna majitel sítě obchodů s mobilními telefony, měl více štěstí. Před Vánocemi setřásl policejní sledovačku tím, že před firmou nechal limuzínu a lehl si na podlahu jiného auta, které ho vyvezlo na letiště. Utekl do Londýna.

Vydání podezřelého se marně domáhá ruská prokuratura, která Čičvarkina viní z hospodářských i kriminálních deliktů. Podnikatel to vidí jinak - byl prý varován, že na byznys dostali zálusk lidé ze "silových resortů".

Jiní podnikatelé vazbu okusili: šéf obchodního centra s nábytkem Sergej Zujev, majitel kosmetického řetězce Vladimir Někrasov, jachtaři Andrej Lomakin a Andrej Bojko či klenotníci Vladimir Feňkov a Antonina Babosjuková.

Výkon trestů má odpovídat době, a ne středověku

Kromě obvinění z daňových úniků či pašování kolují v tisku i jiné verze těchto případů: Čičvarkin údajně přestal platit celníkům a policistům za dovážené mobily. Zujev měl prý ochranu od tajné služby, do které se však pustila protidrogová centrála. Lomakin a Bojko údajně nechtěli prodat lukrativní pozemek jachtklubu. Zničení Někrasovova byznysu mělo být signálem údajnému mafiánskému kmotrovi Semjonu Mogilevičovi, aby vycouval z obchodu s plynem. Za zatýkání v moskevských klenotnictvích prý mohla konkurence, anebo boj mezi kazachstánskými klany, z nichž jeden nad podnikem držel ochrannou ruku.

Jen pár hodin poté, co úřady oznámily Magnitského smrt, se prezident Medveděv setkal s ministrem spravedlnosti, aby mu řekl, že výkon trestů má odpovídat době, a ne středověku.

Ale Rusko má už novou aféru: spoluvězni ve vazbě prý soutěží o to, kdo dříve vymlátí ze zatčeného právníka Jevgenije Skoblikova tajemství, kam ukryl půl miliardy rublů. O tolik podle policie připravil dědice svého klienta, než ohlásil údajnou krádež peněz ze svého bytu.