Zatím je to jen rozlehlá a do dálky se táhnoucí stavební plocha s rozježděnými kolejemi od nákladních aut a bagrů. V blízké budoucnosti však bude stavba rafinérie Abreu e Lima v brazilském státě Pernambuco s denní kapacitou 230 tisíc barelů denně vyvolávat enormní zájem a diskusi o směrování této osmé největší ekonomiky světa. Projekt za 12 miliard USD, na němž se po letitém vyjednávání dohodli prezidenti Brazílie a Venezuely, bude mít plnou kapacitu nastavenou už v roce 2011.

Tato investice zapadá do strategických plánů brazilských politiků postoupit do globální první ligy, podporované posledními objevy ohromných nalezišť ropy u pobřeží. Jen ropné zásobiště Tupi představuje podle odhadů polovinu z dosud známých rezerv v objemu téměř 14 miliard barelů. Přitom už dnes je Brazílie se svými 2,2 milionu barelů denně třetím největším latinskoamerickým těžařem, po Venezuele a Mexiku.

Nová naleziště jsou vedle moci a peněz i nadějí pro celou zemi. Jak se domnívají Brazilci, konečně by se mohli dotáhnout na ostatní vyspělé průmyslové země a více využít ohromný potenciál země. A nejde jen o cukr, kávové boby, pomeranče, sóju, hovězí maso a další zemědělské produkty, o roli světového producenta zemědělských produktů či o nenaplněný sen o globálním výrobci biopaliv. Prezident Lula da Silva by se rád prezentoval i jako představitel energetické supervelmoci.


Brazílie

má skutečně dobré předpoklady stanout v jedné řadě s Čínou a Indií. V tom se shodují mnozí experti a potvrzuje to i změna přístupu řady zemí včetně Spojených států. Tuto myšlenku podporuje i skutečnost, že země si v době globální recese vede relativně dobře.

Důvodů je několik. "Předpokladem pro rychlejší překonání dopadů krize je, že brazilská ekonomika se opírá o rozsáhlý vnitřní trh, diverzifikaci exportů, odolný a zdravý bankovní systém a vysoké měnové rezervy, které se v posledních měsících ještě zvýšily. Krize byla ušetřena odvětví s orientací na domácí trh, zejména zemědělství a služby," shrnuje Petr Klíma, vedoucí obchodně-ekonomického úseku Zastupitelského úřadu ČR v Brazílii.

Zmíněným faktorem, který přispěl k úspěšnému překonání globálního propadu světové ekonomiky, je obrovský vnitřní trh s téměř 200 miliony obyvatel velmi rozvrstvené společnosti, ve které je stále silnější střední třída.

"Vláda letos snížením nebo v některých případech zrušením spotřební daně IPI stimulovala domácí poptávku. Například malé a střední automobily, kterými jinak Brazílie zásobuje ostatní země v regionu Latinské Ameriky, byly prodány na domácím trhu," poznamenává Martin Lošťák, ředitel kanceláře agentury CzechTrade v Sao Paulu.


Vládní podpora spotřeby

měla souvislost i se snížením daní z příjmu fyzických osob a snížením daní z finančních operací. Za důležitý stimul lze také považovat pokles základní úrokové míry.

Jak poznamenává Petr Klíma, v souvislosti s protikrizovými opatřeními použila Brazílie na stimulaci ekonomiky méně prostředků, než tomu bylo v ostatních zemích. Celkově podpora představovala 1 až 1,5 procenta HDP na rozdíl od 13 procent v Číně a 6 až 7 procent v případě USA.

Svou roli sehrává i protekcionistická dovozní politika, která znemožňuje dovézt cokoli, co se zde vyrábí. A také uvedená orientace exportu na širší spektrum trhů. "Nejvýznamnějším obchodním partnerem Brazílie jsou sice Spojené státy, ale vývoz je poměrně diverzifikovaný. Navzdory stoupající hodnotě reálu vůči dolaru, za poslední rok to bylo o 31 procent, hodnota exportu stále mírně převyšuje import," uvádí Martin Lošťák.

Podle údajů tamního statistického úřadu vykázala ekonomika už ve 2. čtvrtletí růst o 1,9 procenta proti předchozímu kvartálu, a ukončila tak stadium recese. "Tento výsledek je příznivější, než se očekávalo. Ekonomika by se celoročně mohla dostat do kladných čísel," uvádí vedoucí obchodně-ekonomického úseku zastupitelského úřadu ČR v Brazílii Petr Klíma.


Podobně jako i v jiných zemích

byl nejvíce postižen klíčový automobilový průmysl. V Brazílii bylo jen v roce 2008 vyrobeno 3,2 milionu vozů. Jedná se o licenční výrobu a montáž světových značek, z tohoto množství bylo 400 tisíc vozů exportováno. Dopady recese pocítila všechna odvětví s exportní orientací, zejména letecký průmysl a firma Embraer, která je třetím největším světovým výrobcem.

Podle prezidenta brazilské Centrální banky, Henriquea Meirellesa budou pro další vývoj ekonomiky nezbytné nové investice a obrácení trendu přílišného zhodnocování domácí měny. První faktor by mohl být naplněn, byť investice do výrobních prostředků zůstávají nadále slabé, ve druhém případě to bude složitější.

V příštím roce se totiž brazilská ekonomika má rozběhnout už značně dynamicky. "Očekáváme, že hrubý domácí produkt země v příštím roce poroste o pět procent a více. Z krize jsme se dostali a jsme silnější než předtím," prohlásil počátkem listopadu brazilský ministr financí Guido Mantega. Ještě před globální recesí se Brazílie nacházela v dobré kondici, její roční růst dosahoval 6,5 procenta.

Díky tomu se projevuje poptávka po řadě komodit, z nichž některé mohou být zajímavé i z hlediska českých exportérů. Patrné je oživení zájmu po zboží dlouhodobé spotřeby a ve stavebnictví.

Mezi komodity, s nimiž by naši exportéři mohli uspět na brazilském trhu, patří elektromateriál pro stavební průmysl, zařízení pro výrobu elektrické energie, elektrické stroje a zařízení, telekomunikační zařízení, materiál pro stavbu železnic a její opravy, výpočetní technika a měřicí přístroje, materiál pro rozvody zemního plynu, ocelové trubky a spojovací materiál, tvářecí a obráběcí stroje, stroje a zařízení pro potravinářství, textilní stroje a zabezpečovací techniku.

Mezi perspektivní odvětví patří z pohledu českých firem tradiční strojírenství, energetika a ropný průmysl, ale také sklo, zpracování plastů, IT a telekomunikace a v neposlední řadě i české pivo.

Jak k příležitostem pro naše firmy na brazilském trhu dodává šéf tamní kanceláře CzechTrade, v současnosti nejúspěšnější česká firma působí v oblasti zpracování odpadních vod a životního prostředí. Dále se daří v oborech informačních technologií a výroby komponentů pro letecký průmysl.


Podle dohody
mezi českou a brazilskou vládou, která ratifikací ze strany brazilského parlamentu vstoupila v platnost letos v říjnu, budou strany podporovat hospodářskou spolupráci v takových oblastech, jako jsou energetický sektor, agroprůmysl a lesnictví, výrobní prostředky, automobilový a letecký průmysl, informační technologie, technologie pro ochranu životního prostředí, dopravní systémy, technické normy, certifikace a metrologie.

Je tu však ještě jedna aktuální příležitost. V souvislosti s pořádáním mistrovství světa v kopané 2014 a letními olympijskými hrami 2016 se jako perspektivní jeví účast na infrastrukturních projektech.

Možnost účastnit se tendrů se nabízí především prostřednictvím konsorcií a partnerství s místními nebo nadnárodními společnostmi, které v Brazílii působí. Jedná se o leteckou i pozemní dopravu, zejména o letištní infrastrukturu, železnice, příměstskou dopravu a metro a další městskou infrastrukturu. Stejně tak bude Brazílie přitahovat investice samotné a bude mít zájem o financování projektů.

 

Podnikání v Brazílii - Užitečné adresy

l www.businessinfo.cz - oficiální portál pro podnikání a export

- www.czechtrade.cz - adresa agentury CzechTrade

- en.wikipedia.org/wiki/Brasil - základní informace

- www.brazilink.org/tiki-index.php - rozcestník na webové adresy (instituce, organizace)

- www.desenvolvimento.gov.br - ministerstvo rozvoje, průmyslu a obchodu

- www.fazenda.gov.br - ministerstvo financí

- www.mre.gov.br - ministerstvo zahraničních věcí

- www.bcb.gov.br - centrální banka

- www.abrasil.gov.br - vládní investiční program

- www.aduaneiras.com.br - generální ředitelství cel

- www.apexbrasil.com.br/ - brazilská exportní agentura

- www.investebrasil.com.br - brazilská agentura na podporu

- www.cni.org.br - Národní konfederace průmyslu

- www.cnc.com.br - Národní konfederace obchodu

- www.ibge.gov.br - Brazilský institut geografie a ekonomie

- www.ubrafe.com.br - Brazilský svaz vystavovatelů

- www.acsp.com.br - Svaz obchodu státu Sao Paulo

- www.fiesp.org.br - Svaz průmyslu státu Sao

- www.firjan.org.br - Svaz průmyslu státu Rio de Janeiro

- www.acrj.org.br - Svaz obchodu Rio de Janeiro

- www.aeb.org.br - Brazilský svaz zahraničního obchodu

- www.cnc.com.br - Národní obchodní konfederace

- www.braziltradenet.gov.br, www.imexgoods.com.br, http://brasil.mercantil.com,

- www.brazilbiz.com.br - informační portály o obchodu

- www.guiaspaginasamarelas.com.br - Zlaté stránky

Související