Dnes představí nový šéf ČSA Miroslav Dvořák dozorčí radě strategický plán, jímž chce vyvést těžce zadlužený státní podnik z krize. "Nečekejte žádný přelom, půjde jen o upřesnění strategie," zdůrazňoval sice Dvořák před dnešním jednáním. Ale právě konkrétní záměry - která nadbytečná letadla prodat, jakého majetku se zbavit, jak zlepšit obsazenost letadel, cenová politika, marketing - to jsou kroky, které rozhodnou o přežití ČSA. Nebo přesněji - rozhodnou o tom, kolik miliard stát do ČSA bude muset nasypat, když už se vláda rozhodla je neprodat, ale zachránit s pomocí státní kasy a rovněž státního Letiště Praha.
Rada zároveň rozhodne o zeštíhlení představenstva ČSA z devíti na pět členů. V pondělí se už přitom ujal funkce nový viceprezident pro marketing Philippe Moreels, a na post viceprezidenta pro letectví Dvořák jmenoval Marka Týbla. Klíčové pro budoucnost firmy ovšem bude, zda noví manažeři v čele s Dvořákem budou pod důslednou kontrolou dozorčí rady. A tu zas musí mít pod drobnohledem stát, konkrétně ministerstvo financí. Právě nedostatečná zodpovědnost šéfů je příčinou krize, do níž aerolinky spadly.
Populista
Posledním šéfem ČSA, který firmu udržel zdravou, byl Miroslav Kůla. Pod ním přečkala i propad celého oboru po atentátech 11. září 2001, a před šesti lety ji předává svému nástupci Jaroslavu Tvrdíkovi v zisku.
Tvrdík, dosazený ČSSD, se ale už na výdaje neohlíží. Přistupuje na enormní zvýšení mezd pilotů a v rozhazování pokračuje. Nákupy letadel, stamilionové výdaje na poradenství, o jehož přínosu lze pochybovat. Když se proti tomu ozval tehdejší šéf dozorčí rady (a dnešní ministr financí) Eduard Janota, musel z čela rady odejít. A Tvrdíkův "postih" za úřadování v ČSA? Rodná ČSSD ho jmenovala volebním manažerem a poradcem šéfa strany.
Vlády nad aerolinkami se v roce 2006 ujímá Radomír Lašák, dosazený pro změnu ODS. Nejprve se snaží zbavit několika už zjevně nadbytečných letadel, pokouší se tlačit piloty k snížení platů (průměr 212 tisíc Kč měsíčně), které podnik zatěžují.
Taktik
Jenže počáteční drajv vyprchává, a Lašák takřka zajíždí do Tvrdíkových kolejí. Vydává velké sumy na konzultace a marketingové akce a svoji taktiku soustřeďuje hlavně na vylepšení obrázku ČSA navenek. Firma sice už tone v hluboké provozní ztrátě, ale ještě loni vykazuje celkově zisk. Prodává se totiž například catering, nákladový terminál, následuje prodej budov a pozemků pražskému Letišti. Lašák přitom barví výsledky na růžovo. "V roce 2010 by mohly ČSA vykázat čistý zisk 276 milionů korun," prohlašuje ještě letos v srpnu. Dozorčí rada se chová bohorovně. Její předseda Ivan Kočárník jen Lašákův postup schvaluje, sám nic nepodniká. Lašák se v posledních fázích už soustřeďuje jen na záchranu vlastního image.
Jakmile v září do čela dozorčí rady na měsíc nastupuje razantní krizový manažer Václav Novák, Lašák najednou přebírá jeho pesimistická čísla (stamilionový odhad ztrát i pro příští rok). A ještě poslední den ve funkci prezidenta ČSA si Lašák zase přisvojuje zásluhy na dohodě s piloty o snížení platů - již přitom už vyjednal Dvořák.
Bankéř
Ani Lašák se nemusí bát, že by se měl zpovídat z letošní očekávané ztráty aerolinek, přesahující tři miliardy korun. Naopak se objevily informace o možné výši "dárku", který dostane na odchodnou: údajně až přes sto milionů korun.
Co lze čekat od nového vedení ČSA v čele s Miroslavem Dvořákem? Mělo by ohlídat, aby z firmy už neutíkaly peníze. Jako bývalý bankéř by to Dvořák měl umět. Navíc si na důležitý post šéfa marketingu přizval právě Moreelse, s nímž se zná také z působení v ČSOB.
Hlídacím psem ovšem musí být i dozorčí rada. Její současný šéf, nezávislý ekonom Miroslav Zámečník, si ale už raději podal přihlášku do konkurzu na šéfa pražské zoologické zahrady - a zřejmě rezignuje na dozor "zvěřince", který leckdy aerolinky připomínaly. Volba nového předsedy proto bude klíčovou událostí dnešního jednání rady.
