Ceny zboží a služeb na Slovensku se podle metodiky Evropské unie v říjnu poprvé dostaly do záporných hodnot a podle tamního statistického úřadu se meziročně snížily o 0,1 procenta. V předchozích dvanácti měsících se inflace zpomalovala a v září zůstala na nule. Proti předchozímu měsíci se ale v říjnu ceny o 0,2 procenta zvýšily, v září naopak o 0,1 procenta klesly.

Harmonizované indexy spotřebitelských cen se sestavují proto, aby bylo možné porovnat inflaci v jednotlivých zemích EU. Slouží ale i k posouzení plnění inflačního kritéria pro vstup do eurozóny. Do ní Slovensko vstoupilo letos v lednu.

V říjnu meziročně nejvíce vzrostly ceny alkoholických nápojů a tabáku, a to o devět procent. O 7,7 procenta zdražilo zdravotnictví, o pět procent se zvýšily náklady na vzdělání. Nejvíce, o 5,8 procenta, naopak zlevnily potraviny a nealkoholické nápoje.

 

 

Meziroční míra inflace na Slovensku měřená národní metodikou podle údajů statistického úřadu z minulého týdne v říjnu zpomalila rovněž na nové historické minimum. To činilo 0,4 procenta proti inflaci 0,6 procenta v září. Statistici po změně vah některých položek spotřebitelského koše upravili údaje o inflaci od začátku roku. Po revizi dat se meziroční růst cen zpomalil.

Rozdíl v hodnotách inflace v národní a harmonizované metodice je způsoben odlišným složením spotřebitelských košů. Inflace měřená metodikou EU nezahrnuje tzv. imputované nájemné, které obsahuje i platby majitelů nemovitostí do fondu oprav. Údaje o inflaci podle EU slovenští statistici zveřejňují od roku 2001.

Eurorevize slovenské statistiky: pomalejší HDP

Statistický úřad v Bratislavě také zveřejnil opravené údaje za roční růst hrubého domácího produktu. Musel totiž použít novou metodiku Eurostatu a přesnější údaje. Loni tak ekonomika našeho východního souseda nerostla o původně uváděných 6,4 procenta, ale jen 6,2 %. Úřad naopak vylepšil rekordní růst z roku 2007 –  nebyl o 10,4 %, ale o 10,6 %.