Když kontaktují překladatelské firmy, jsou ale často odmítnuti. Proč tomu tak je? Jaké požadavky na překladatele agentury mají? Svůj názor sděluje Ing. Zbyněk Zelenka, generální ředitel společnosti ZELENKA, která se překladatelstvím zabývá již 19 let. "Požadavků na začínajícího překladatele je opravdu mnoho, zmíním jen ty nejdůležitější. Např. formální vzdělání. Překladatel by měl mít vysokoškolské vzdělání. Výjimečně sice existují kvalitní překladatelé bez vysoké školy, ale musejí zase splňovat vyšší požadavky na překladatelskou praxi (viz norma ČSN EN 15038).

Pouze vysoká škola se zaměřením na překladatelství ale nestačí. Po jejím ukončení jsou zkušenosti s konkrétními obory obvykle malé. To bývá základním problémem, protože překlad běžného (tj. neodborného textu) je žádán málokdy. Nebude-li překladatel odborníkem na konkrétní problematiku, např. na elektrotechniku, informační technologie, ortopedii, metalurgii, stavebnictví či jakýkoliv jiný konkrétní obor, těžko může očekávat, že se stane žádaným překladatelem.

Existují dvě hlavní cesty, jak dosáhnout současně kvalitních znalostí jazyka i znalostí odborných:

První možností je stát se nejprve odborníkem na danou problematiku. To znamená vystudovat vysokou školu se zaměřením na určitý obor (např. stát se strojním inženýrem), mít praxi v tomto oboru, a přitom studovat daný jazyk. Tato cesta se zdá být z hlediska dosažení odborných i jazykových znalostí nejlepší, protože zájmem studenta byla nejen odborná specializace, ale i jazyk. Inženýr s dobrou znalostí světových jazyků se stane uznávaným odborníkem snadněji.

Druhou možností je vystudovat nejprve příslušnou lingvisticky zaměřenou vysokou školu a teprve potom se zaměřit na odbornou specializaci, např. na právo, marketing, automobilový průmysl či cokoliv jiného. A to je ten problém. Jestliže někoho zajímala lingvistika všeobecně, nepředpokládá se, že by ho také od počátku zajímala např. problematika odpadních vod nebo koželužství, natož aby byl v daném oboru uznávaným specialistou.

Obě tyto cesty jsou možné, ale každá z nich má své výhody i nevýhody. Cíl je však jen jeden, stát se odborníkem na určitou problematiku, a přitom být vynikajícím lingvistou.

Kromě toho je třeba být komunikativní, být agentuře stále k dispozici, mít rychlé připojení na internet a především - umět používat moderní softwarové nástroje (nejnovější elektronické slovníky nebo software pro překladatele, jako je např. SDL Trados).

Pouze kombinace těchto znalostí, schopností a technického vybavení může vést k profesionálnímu překládání. Jestliže si uchazeč vybere např. naši společnost, musí počítat s tím, že mu bude během přijímací procedury položeno mnoho otázek. Některé z nich jsou všeobecné, další se týkají vzdělání, technického vybavení, jazykových schopností a na závěr jsou požadovány např. reference. A ty bývají často kamenem úrazu překladatelů - začátečníků.

"Jak mohu mít nějaké reference, když právě začínám?" říkají zájemci. Je jasné, že začátečník nemá praxi ani reference od zákazníků. Pokud je ale o svých kvalitách přesvědčen, může zpočátku nabídnout např. nižší cenu, aby agentura mohla provést navíc příslušné korektury. A jestliže se ukáže, že jeho překlady jsou opravdu kvalitní, sazby se mohou brzy zvýšit na úroveň profesionálů - i bez referencí!

Druhou možností je začít pracovat se zákazníky, kteří nemají tak vysoké požadavky.

Cílový jazyk (tj. ten, do kterého se překládá) by měl být rodným jazykem uchazeče. Nutná je znalost nejen gramatiky, ale i stylistiky. Jazykový cit pro stylistiku totiž každý člověk nemá, i když svůj rodný jazyk ovládá gramaticky perfektně. Přeložený text se musí mnohdy přestylizovat, aby byl pro cílového čtenáře pochopitelný a čtivý. A k tomu je nutné mít jazykový cit. Mnohdy se musí také pracovat se zdrojovým textem, který obsahuje chyby, a vytvořit z něj perfektní překlad stylisticky upravený pro cílového čtenáře.

Velmi záleží také na tom, zda uchazečem nabízená jazyková kombinace a obor jsou v danou dobu požadovány od zákazníků. Bude-li uchazeč nabízet např. pouze znalost trestního práva v kombinaci mandarínská čínština a japonština, těžko mu budeme moci pravidelně zadávat práci.

Čím speciálnější je odbornost a čím neobvyklejší je kombinace jazyků, tím menší je šance získat práci. Takový specialista musí své schopnosti nabídnout mnoha překladatelským agenturám, aby dosáhl svého uplatnění.

Pokud ale bude mít znalosti "žádaných" oborů v obvyklých jazykových kombinacích (např. angličtina - čeština), potom si může být téměř jist, že bude mít dostatek práce.

A na závěr snad ještě jedna důležitá dovednost. Předpokládá se, že profesionální překladatel píše rychle. Pomalost může být problémem, protože termíny odevzdávání práce jsou velmi často "šibeniční".

Společnost ZELENKA, stejně jako ostatní poskytovatelé překladatelských služeb, neustále vyhledávají překladatele a zdokonalují své personální databáze. Jejich dodavatelé ale musejí nabízet opravdu velmi vysokou kvalitu své práce."