Rusko by mohlo podpořit sankce proti Íránu, pokud Teherán nezaujme konstruktivní postoj k mezinárodním rozhovorům o svém jaderném programu. V sobotu to podle agentury AP připustil ruský prezident Dmitrij Medveděv. Teherán přitom v sobotu oznámil, že rozhodně odmítá odeslat jakoukoliv část svého slabě obohaceného uranu do zahraničí výměnou za dodávky paliva pro výzkumný reaktor v metropoli.

Medveděvovo prohlášení podle AP odráží jeho dřívější komentáře k mezinárodním rozhovorům o íránském nukleárním programu, ale je v ostrém kontrastu se slovy ruského premiéra Vladimira Putina. Ten varoval před tím, že hrozba sankcí by mohla zmařit vyjednávání s Íránem.

"Pokud íránské vedení zaujme méně konstruktivní postoj, všechno je teoreticky možné," řekl Medveděv v rozhovoru pro německý týdeník Der Spiegel. Dodal, že o tom diskutoval s americkým prezidentem Barackem Obamou na zářijovém setkání v New Yorku. Podle Medveděva by ale bylo lepší se sankcím vyhnout, ačkoliv jsou někdy nezbytné.

"Nerad bych to všechno viděl skončit uvalením mezinárodních sankcí, protože sankce jsou obvykle velmi těžkým krokem nebezpečným směrem," řekl magazínu Medveděv. Íránský jaderný program prý může pokračovat pod mezinárodním dohledem, ale musí splňovat současná pravidla a neukrývat žádná nukleární zařízení.

Teherán proti výměně

Jak dopadnou rozhovory s Íránem, je zatím nejasné. Islámská republika se snaží vyjednáváním u Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) sídlící ve Vídni dosáhnout toho, aby palivo dostala bez poskytnutí svého uranu. "Nepočítá se nijak s tím, že by se poslala část našich 1200 kilogramů obohaceného uranu jiné straně výměnou za palivo. Je to zcela vyloučeno, ať už by mělo být odesíláno postupně, nebo jednorázově," řekl podle AFP předseda zahraničněpolitické komise parlamentu Aláeddín Borúdžerdí.

"V současnosti se naši odborníci snaží vyřešit otázku, jak získat palivo pro vyřešení tohoto problému. Íránský velvyslanec při MAAE Alí Ašgar Soltaníja vyjednává v současnosti o nalezení východiska," dodal.

Západ se snaží s Íránem dohodnout na dodávkách paliva pro teheránský výzkumný reaktor a nabízí palivo za slabě obohacený uran, který si Íránci vyrobili sami, ale na palivo zatím nestačí. Počítalo se s tím, že by to přinejmenším zpomalilo íránský jaderný program, a byla by to pojistka, že Írán v dohledné době nebude moci získat jadernou hlavici. Nynější odmítnutí svědčí o tom, že Teherán si možnost hlavici vyrobit nechce uzavřít.

USA, Evropa i Izrael se obávají, že íránský jaderný program směřuje k výrobě jaderné bomby. Teherán to ale popírá s tím, že jeho nukleární ambice sledují pouze vědecké a energetické cíle.