ft 

V největším kazašském městě Almaty ležícím pár set mil od hranice s Čínou, stojí přísně střežené elegantní sídlo největší čínské ropné společnosti China National Petroleum Corporation (CNPC). V něm čínští olejáři spřádají plány, jak dosáhnout na kazašské energetické bohatství, a uspokojit tak potřebu nejlidnatější země světa po ropě.

Čína začala skupovat kazašská ropná pole před deseti lety a nyní má ve Střední Asii více projektů než kterákoli jiná země. Zatímco největší západní ropné společnosti se vstupem do takto odlehlých regionů váhají, Peking tu postavil tři tisíce kilometrů dlouhý ropovod.

Smělost Číny znervózňuje západní svět. Americký prezident Barack Obama už ve své předvolební kampani volal po energetické nezávislosti své země. Odborníci na ropu se obávají, že s velkými čínskými společnostmi, za kterými stojí stát, nebude Západ schopen soupeřit.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) také varuje, že svět v polovině následující dekády čeká další ropný šok, tedy že poptávka převýší nabídku. V této souvislosti vyzval minulý měsíc šéf francouzské ropné společnosti Total Christophe de Margerie ropné experty, aby vyvrátili jeho teorii, že svět nebude nikdy schopen těžit více než sto milionů barelů ropy denně, tedy o dvacet procent více než nyní. Argumentoval tím, že příliš mnoho současných ropných rezerv leží v zemích, které nebudou ochotny spolupracovat s nadnároními koncerny.

V zemích, jako jsou Barma, Írán, Súdán nebo Guinea, naráží Čína na odpor tamních režimů. "Přestože lze očekávat, že zahraniční aktivita Číny poroste, země, kde bude chtít těžit, jí budou z obav o ztrátu pracovních míst dělat problémy," říká Claire Wong-Low ze společnosti PFC Energy.

Přesto bude Čína brzy schopná z Asie vyvážet dvacet procent toho, co dříve vyvážely všechny země bývalého Sovětského svazu. Nyní Čína v Kazachstánu těží 300 tisíc barelů ropy denně, což je více než jedna čtvrtina její celkové zahraniční produkce. Aby Peking svůj vliv v Kazachstánu posílil, poskytl zemi půjčku 10 miliard dolarů, kterou Kazaši zaplatí tak, že Číně dodají ropu nebo akcie tamních firem.

Největší čínské ropné společnosti CNPC, Cnooc a Sinopec si ale dobře uvědomují, že peníze a levná pracovní síla nebudou stačit na to, aby vstoupily do souboje o ropná pole, který trvá již přes sto let. Přestože aktivita Číny roste, dosud v zámoří těží pouze 14 procent veškeré produkce.

Snaha Číny postavit se velkým firmám, jako je Royal Dutch Shell či ExxonMobil, je ale zjevná. Sinopec provedl v březnu čínskou akvizici roku, když koupil za 7,6 miliardy dolarů švýcarskou firmu Addax, zabývající se průzkumem nalezišť.

Společnost Cnooc se zase snaží v Nigérii odkoupit šest miliard barelů ropy. Jde o šestinu nigerijských ropných zásob, které sice smluvně patří západním ropným společnostem, ale většina těchto kontraktů brzy vyprší. Cnooc také dříve bojoval s ExxonMobil o převzetí největšího pobřežního ropného pole v Africe, zvaného Jubillee field.

Právě Nigérie je ale typickým příkladem, kde Čína narazila. Nigerijský ministr energetiky Rilwanu Lukman před časem uvedl, že nová vláda hodlá přezkoumat projekty, na kterých se Peking dohodl s bývalým režimem. "Prověříme, jestli jsou kontrakty stále v nejlepším zájmu naší země," uvedl Lukman.

Mohutně naopak Čína posiluje svou pozici v Angole. Peking této africké zemi půjčil 15 miliard dolarů. Půjčka s nízkým úrokem nastartovala na 120 nových čínských projektů v zemi.

Čína se však stále učí. "Není tajemstvím, že dřívější čínské projekty v Africe nefungovaly příliš dobře, protože Čína nevyužívala tamní pracovní sílu," říká de Margerie. Dodává, že Peking si svou chybu již uvědomil a poučil se z ní.

Podle šéfa Totalu je také Čína dnes již více otevřená spolupráci se západními společnostmi. Čínské firmy si uvědomily, že pokud si najdou partnera, mohou značně ušetřit.

CNPC se proto spojila s britským energetickým gigantem BP, aby společně rozšířily rafinerii v Iráku. Produkci největšího iráckého ropného pole Rumaila tak vzroste z nyní těženého milionu barelů ropy za den na tři miliony.

Hodnota akvizic se letos zdvojnásobí

6 miliard dolarů

hodlá Čína podle odhadů letos investovat do fúzí a akvizic v ropném a plynárenském průmyslu.

3 miliardy dolarů

o polovinu nižší byla hodnota čínských akvizic a fúzí v loňském roce.

 

Hlavní oblasti zájmu

Kazachstán

Je pro Čínu jedním z nejdůležitějších regionů. Stavba ropovodů, půjčky na nízký úrok a investice do tamních energetických firem Číně umožnily zásadně snížit její závislost na kazašském ropném a nerostném bohatství.

Rusko

Výměnou za dovoz ropy do Číny poskytl Peking ruskému státnímu monopolu Transněfť a ropné společnosti Rosněfť 25 miliard dolarů na výstavbu ropovodu na Sibiři. Denně za to Číňané od Rusů dostanou 100 až 160 tisíc barelů ropy.

Brazílie

Čínská státní banka China Development Bank poskytla brazilskému ropnému gigantu Petrobras půjčku ve výši 10 miliard dolarů za příslib dlouhodobých dodávek ropy Číně.


Přímý ropovod do Číny
Čínské firmy letos dokončily třetí část projektu plánovaného ropovodu z Atyrau na pobřeží Kaspického moře v Kazachstánu do čínského Alašankou.
FOTO: BLOOMBERG

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru