Dokument, který reformuje instituce EU, je v souladu s českou ústavou a smlouvu lze ratifikací dokončit. Chybí už jen podpis prezidenta Václava Klause, zbytek unie již Lisabon schválil.

Předseda soudu Pavel Rychetský četl odůvodnění hodinu a třičtvrtě. Soudci nález definitivně odhlasovali až dnes, deset minut před vyhlášením. "Tímto nálezem jsou vyvráceny pochybnosti o souladu lisabonské smlouvy s českým ústavním pořádkem a odstraněny formální překážky její ratifikace," konstatoval soud v nálezu, který podpořilo všech 15 soudců. Žádný z nich neuplatnil právo na takzvané odlišné stanovisko.

Soudci nesouhlasí s tvrzením, že Lisabonská smlouva prohloubí "demokratický deficit" unie a ohrozí suverenitu Česka. "Přenesení určitých kompetencí státu, které vyvěrá ze svobodné vůle suveréna a bude nadále vykonáváno za jeho účasti předem dohodnutým, kontrolovaným způsobem, není pojmovým oslabením svrchovanosti, ale může naopak ve svých důsledcích znamenat její posílení ve společném postupu integrovaného celku," stojí v nálezu.

Teď se bude válčit o Klausovu výjimku 

Podle Rychetského je soudní přezkoumávání lisabonské smlouvy v Česku definitivně uzavřeno. Soud si ale uchoval právo zasáhnout v budoucnosti proti "aktu komunitárního práva" vydaného na základě lisabonské, maastrichtské či římské smlouvy, který by se dostal do rozporu s českou ústavou.

Ukončení řízení před ÚS bylo poslední podmínkou pro prezidentův podpis. Klaus kvůli výhradám k Lisabonu prosadil pro Česko výjimku z Listiny základních práv EU. Obával se prolomení Benešových dekretů. Další podmínky k ratifikaci prý klást nebude.

Výjimka se však stala rozbuškou na vnitropolitické scéně. Kritizuje ji sociální demokracie i odbory. Domnívají se, že výjimka sníží ochranu práv a svobod Čechů. Vláda to popírá.

Reakce na verdikt Ústavního soudu (viz. box)

premiér Jan Fischer:
Dokončení ratifikace nyní nestojí nic v cestě


šéf ODS Mirek Topolánek:
Není to překvapení. Vzhledem k letošnímu rozhodování o volbách se ale komentuje cokoli, co se týká Ústavního soudu, složitě


místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek:
Doufám, že se celý proces v ČR rychle ukončí. Věřím, že prezident listinu podepíše a bude možné v Evropě přejít k jiným otázkám a tématům


předseda KSČM Vojtěch Filip:
Je to očekávaný výsledek vzhledem k tomu prvnímu rozhodnutí soudu. Rád se seznámím s odůvodněním, protože některé věci odporují mému právnímu názoru


předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda:
Je nyní na prezidentovi republiky, aby podpisem dokončil proces ratifikace


předseda Strany zelených Ondřej Liška:

Jsme rádi, že neuspěli (pozn. senátoři). Kdyby panu prezidentovi scházel inkoust, rád ho osobně přinesu


lídr TOP 09 Karel Schwarzenberg:
Zaplaťpánbůh

předseda senátu Přemysl Sobotka:
Očekávám, že prezident připojí svůj podpis pod smlouvu ještě do konce listopadu

šéf Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček:
Soud odemkl pomyslným posledním klíčem dveře k podpisu smlouvy.

Klausův kancléř Jiří Weigel:
Prezident se k verdiktu vyjádří sám. Soud rozhodl, ale nikoli překvapivě

 

V pořadí druhý přezkum Lisabonské smlouvy si vyžádala skupina senátorů. Jejich zástupce Jiří Oberfalzer (ODS) již avizoval, že se možná obrátí na Evropský soud pro lidská práva. Senátoři tvrdí, že český ústavní soud měnil během procesu pravidla hry, a tím jim upřel právo na spravedilvý proces. "Já bych to zkusil," řekl HN Oberfalzer k možnosti podání žaloby. Rychetský možnost takové stížnosti zpochybnil.

Lisabonská smlouva novelizuje starší římskou a maastrichtskou smlouvu a reformuje unijní instituce a rozhodovací mechanismy. Smlouva má řadu kritiků, podle nichž je Lisabon zárodkem evropské federace a přenáší nepřípustně velký díl rozhodovacích pravomocí z národních vlád na unii. 

Ústavní soud rozhodne o Lisabonské smlouvě až v listopadu - čtěte ZDE

Zatímco napoprvé soud zkoumal jen konkrétní pasáže smlouvy, tentokrát se vyjádřil také k souladu Lisabonu jako celku s českým ústavním pořádkem.

S návrhem na celkové přezkoumání obou starších mezinárodních smluv (maastrichtské smlouvy a římské smlouvy) však navrhovatelé neuspěli, protože jde o platné a již ratifikované dokumenty. "Ústavní soud v tomto řízení přezkoumává pouze ta ustanovení maastrichtské a římské smlouvy, která byla lisabonskou smlouvou změněna," uvedl Rychetský. 

Soud odmítl také návrh, aby do budoucna stanovil meze přenosu pravomocí na unii. Podle Rychetského jde spíše o politickou otázku, o které mají rozhodnout zákonodárci. "Odpovědnost za tato politická rozhodnutí nelze přednášet na Ústavní soud," řekl Rychetský. Teprve již učiněná rozhodnutí zákonodárců může soud teoreticky přezkoumat.

Bez zbytečného odkladu 

Do budoucna soud stanovil nové pravidlo pro podávání senátorských a poslaneckých návrhů na přezkoumání mezinárodní smlouvy. Zákonodárci by je měli podávat "bez zbytečného odkladu". "To pochopitelně neznamená ihned," ujistil Rychetský. V nálezu však zaznívá obava z "nevážných nebo obmyslných návrhů", jejichž účelem je pouze zdržet ratifikaci. Ani nynější senátorský návrh nebyl podle Rychetského podán "bez zbytečného odkladu". Soud také zdůraznil, že není "místem pro nekončící diskuze".

Rychetský se vyslovil také proti opakovanému rozšiřování a doplňování návrhů. Podnět směřující proti Lisabonské smlouvě byl doplněn postupně dokonce třikrát. Tentokrát to ještě soud akceptoval, příště prý bude přísnější. "Napříště by takové doplnění nutně stíhal závěr o jeho opožděnosti a ÚS by je bez dalšího odmítl," upozornil Rychetský.

V okolí soudu se dnes sešli kritici i zastánci smlouvy. Na Komenského náměstí demonstrovalo asi 15 členů strany Moravané, kteří podporují prohloubení evropské integrace. Policisté vykázali od soudu také asi desítku příznivců Strany svobodných občanů a tři zástupce Národní strany. Obě skupinky se vyslovily proti Lisabonu.