Ústavní soud v úterý sice začne projednávat stížnost senátorů vůči Lisabonské smlouvě, ale není jisté, zda ještě ten samý den stihne vynést verdikt. I když to tak ústavní soudci původně předpokládali.
"Vzhledem k tomu, že účastníci stále doplňují svá vyjádření a ta je třeba zpracovat, je to tak padesát na padesát," řekl HN generální sekretář a mluvčí soudu Tomáš Langášek. V pátek totiž prezident Václav Klaus poslal soudu další své připomínky ke smlouvě.
Na Klause už se kvůli podpisu Lisabonu obracejí i průmyslníci - čtěte ZDE
Švédský premiér: Na výjimce pracujeme, Klaus Lisabon podepíše - čtěte ZDE
Europoslanci propírali Klause: Je to potížista, Češi si zaslouží něco lepšího - čtěte ZDE
Ústavní soudci přitom chtěli rozhodnout v úterý kvůli tomu, že ve čtvrtek začíná v Bruselu summit Evropské unie. A ta bude o smlouvě jednat.
Čeští bookmakeři jsou v predikcích opatrní. Sázka, zda Klaus podepíše Lisabon, nebo ne, je časově omezená do konce roku 2009. Sázkové kanceláře ale nevěří v dokončení ratifikace v tomto termínu. Kurs na variantu, že prezident smlouvu podepíše je u Fortuny 1,91:1, u Chance 1,90:1. Větší naději vkládají do možnosti, že podpis bude i 31. prosince pod úmluvou chybět - kurs 1,7:1.
Politická strana TOP 09 v pondělí na svém webu zveřejnila veřejnou výzvu, v níž mohou lidé svým podpisem vyjádřit souhlas s urychlenou ratifikací Lisabonu. Za několik hodin se k ní připojily desítky lidí. Strana také připravuje návrh ústavního zákona k podpisu smlouvy.
Další Klausovy obavy
Pokud soud v úterý jednání odročí, bude to pravděpodobně na čtvrtek či pátek, aby verdikt padl ještě před ukončením summitu. To nepřímo potvrdil i Tomáš Langášek. "Pokud se jednání odročí za účelem rozhodnutí, bude to jen v řádu několika málo dnů," řekl.
Nejnověji se Klaus obává, že Lisabonská smlouva umožní přehlasovat některé členské země při schvalování důležitých právních norem Evropské unie.
Tuzemská ústava sice uvádí, že je možné mezinárodní smlouvou některé zákonodárné pravomoci přenést na mezinárodní instituci, jenže podle Klause je tato pravomoc fakticky přenesena na "skupinu států, jež přehlasují stát jiný". A ústavní soudci by měli posoudit, zda to není v rozporu s českou ústavou.
Kompromis s čárkou
Již se také rýsuje kompromis, při kterém by byl český prezident ochoten - pokud Ústavní soud nezpochybní Lisabonskou smlouvu - připojit svůj podpis.
Švédské předsednictví totiž navrhlo, že by Česká republika mohla přistoupit k výjimce, která již platí pro Polsko a Velkou Británii pro Listinu základních práv Evropské unie. Uvedená výjimka zjednodušeně řečeno uvádí, že unie nesmí přehlasovat domácí zákony dané země. A tím by tak padla prezidentova obava, že by mohly být zpochybněny Benešovy dekrety.
Fakticky by to znamenalo jen doplnit dokument o čárku a slovo Česká republika v uvedené pasáži. Sám Klaus švédský návrh vítá. "Tento návrh odpovídá představě prezidenta a je možné s ním dále pracovat," stojí v prohlášení Hradu.
O uvedené variantě by měli právě koncem týdne jednat v Bruselu šéfové všech členských vlád unie. Hladké rozhodnutí to však zřejmě nebude: slovenský premiér Robert Fico totiž svůj souhlas již před několika dny podmínil tím, že jeho stát získá stejnou výjimku jako Česko.
