Janota u poslanců uspěl. Návrh rozpočtu zamířil do druhého čtení

Sněmovna v prvním čtení podle očekávání schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Návrh podpořili poslanci všech stran s výjimkou KSČM. Předpokládaný schodek rozpočtu činí 162,7 miliardy korun, což je 5,3 procenta hrubého domácího produktu. "Za tímto deficitem si stojím", prohlásil ministr financí Eduard Janota.

Poslanci se přeli o rozpočtu hodiny a nestihli hlasovat - čtěte ZDE

Rozpočet podpořilo 125 přítomných poslanců. Proti hlasovali komunisté, bývalý poslanec ODS Jan Schwippel se zdržel, ostatní nezařazení rozpočet podpořili. Bývalý ministr financí v první vládě Mirka Topolánka Vlastimil Tlustý nebyl podle hlasovací listiny přítomen.

Rozpočet nyní dostanou k projednání sněmovní výbory. Ty mohou navrhovat přesuny peněz uvnitř rozpočtu, schvalovat se budou v závěrečném čtení v prosinci.

Některé politické strany už ohlásily své návrhy na změny uvnitř rozpočtu. Například ČSSD a lidovci chtějí dorovnat přímé platby zemědělcům, zachovat mateřskou na úrovni letošního roku a dodat víc peněz provozovatelům sociálních služeb. To si může vyžádat kolem 11,5 miliardy korun. ČSSD chce tyto peníze hledat například v úsporách ve výdajích.

Exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) se obává, že avizované pozměňovací návrhy pro druhé čtení rozpočtu by se daly shrnout pod větu "někteří poslanci navrhují méně investovat a více projídat". "A obávám se, že to jsou velmi špatné pozměňující návrhy, které by výrazně zhoršily i tak problematický zákon o státním rozpočtu," prohlásil.

Neporovnávejme se s Itálií, varoval Janota 

Janota v závěrečném slově mimo jiné reagoval na některé výtky, které se na rozpočet snesly. "Nesdílím ten názor, že jsme velmi razantně škrtali v sociální oblasti," prohlásil. Připomněl předchozí vládní škrty i schválený protischodkový balíček, který umožnil snížit schodek z hrozících 230 miliard korun. To by představovalo podíl schodku veřejných financí k celé ekonomice ve výši sedmi procent.

Janota důrazně varoval před nárůstem zadluženosti. Česká republika by se podle něj neměla srovnávat s Itálií nebo s Belgií, protože tyto země mají vysoké hodnocení úvěrové spolehlivosti a investoři jsou na jejich vysoké dluhy zvyklí. Česko by naopak investoři posuzovali v kontextu střední Evropy nebo spíše Balkánu. "Což by se nám mohlo vymstít," podotkl.

Ministr také odmítl, že by rozpočet poškodil kapitolu školství. To je podle něj jediná kapitola, jejíž výdaje se nekrátily. Je také připraven o penězích ještě jednat s ministryní školství Miroslavou Kopicovou.

Rozpočet počítá s poklesem ekonomiky o půl procenta, zatímco původní předpoklady ministerstva financí očekávaly růst kolem 0,3 procenta. Za poklesem ekonomiky stojí vládní protischodkový balíček, který umožnil snížit deficit rozpočtu z hrozících 230 miliard na 163 miliard korun. Jiné odhady růstu ekonomiky jsou optimističtější, například Česká národní banka ve své aktuální prognóze očekává příští rok růst ekonomiky o 0,7 procenta.

Předloha počítá s příjmy zhruba 1,022 bilionu korun a výdaji 1,185 bilionu korun. Návrh státního rozpočtu by měl podle ministerstva financí zabezpečit schodek všech veřejných rozpočtů ve výší 5,3 procenta hrubého domácího produktu.