Blížící se summit EU, který proběhne koncem října, měl podle původních plánů už jednat o složení nové Evropské komise a dalších institucí, jejichž fungování upravuje Lisabonská smlouva. Jenomže kvůli českým průtahům bude vše možná úplně jinak. A členové Evropského parlamentu neváhali na probíhajícím zasedání vyjádřit svou nelibost.
"Češi si zaslouží něco lepšího," řekla na adresu prezidenta europoslankyně zelených Rebecca Harmsová na adresu prezidenta Klause. Ten nedávno postavil přijetí klíčového dokumentu další překážku, když oznámil, že požaduje doplnění speciální poznámky. Ta má Česku garantovat nedotknutelnost Benešových dekretů a tedy chránit zemi před případnými nároky sudetských Němců.
Poslankyně Harmsová ale švédské předsednictví vyzvala, aby na summitu nevycházelo těmto požadavkům vstříc. "To by byl příliš vstřícný krok vůči tomuto českému potížistovi," podotkla s tím, že Klaus prý neumí prohrávat a nerespektuje český parlament, který již smlouvu schválil.
Lisabon? Na své podmínce trvám, vzkázal Klaus z Moskvy - čtěte ZDE
Klaus: Přijetí Lisabonské smlouvy už zřejmě nezabráním - čtěte ZDE
Podobné stanovisko zastává i šéf nejsilnější lidovecké frakce Joseph Daul z Francie. "Všichni víme, že to jsou pouhé záminky," řekl o Klausových požadavcích. Jeho skupina, v níž působí i poslanci za KDU-ČSL a dříve tam byli i zástupci ODS, lituje, že Klaus i přes schválení smlouvy parlamentem ČR přišel s dalšími překážkami. Obává se také toho, že by s novými požadavky teď mohly přijít i další země.
Že jsou tyto obavy oprávněné potvrzuje i aktuální vývoj na Slovensko. Premiér Robert Fico se totiž obává, že pokud by ČR dostala výjimku a Slovensko ne, upnula by se pozornost lidí poškozených dekrety právě k našim východním sousedům. V pondělí řekl, že buď dostane Slovensko stejnou výjimku nebo bude české požadavky blokovat.
"Považuji za nepřijatelné, aby teď byly Benešovy dekrety ještě jednou vytahovány," řekl za socialistickou frakci Rakušan Hannes Swoboda, v jehož zemi jsou poválečné dekrety dlouhodobě sporné. Podle něj se už o nich před rozšířením EU zdlouhavě debatovalo a dospělo se k závěru, že nemají retroaktivní účinek a nejsou žádnou překážkou pro vstup ČR do EU.
"Není jiná možnost, než aby podepsal tuto smlouvu," řekl o Klausově váhání s podpisem Lisabonu belgický šéf liberální frakce v EP Guy Verhofstadt. Podle portugalské socialistické zástupkyně Edite Estrelaové by EU měla určit termín, do něhož by Klaus dokument podepsal.
Klaus našel v EP i zastánce. Euroskeptický britský poslanec Nigel Farage jeho požadavky a odmítání podpisu smlouvu chápe. "Postavil se za české národní zájmy," podotkl. Některé reakce německých či rakouských kolegů prý ukázaly, že má pravdu. "Vydržte, když vám nedají, co chcete, nepodepisujte," vzkázal Klausovi.
Český europoslanec Oldřich Vlasák (ODS) v reakci na některé výroky kolegů poznamenal, že je třeba k sobě přistupovat s pokorou a respektovat ústavní postupy v jednotlivých zemích.
Obezřetněji volí slova zástupci švédského předsednictví i šéf Evropské komise José Barroso. Ten vyjádřil přesvědčení, že situace se vyřeší k oboustranné spokojenosti a ČR už nebude klást další umělé překážky.
Švédská ministryně pro EU Cecilie Malmströmová uvedla, že je třeba Lisabon ratifikovat co nejdříve a že průběh nadcházejícího summitu i jmenování nových komisařů nyní záleží jen na Češích. Podle stávajících pravidel by se totiž musel počet komisařů snížit. "Lisabon" však počítá s tím, že si každá země svého komisaře zachová.
"Všechny členské státy musí ratifikovat," řekla Malmströmová. "Samozřejmě musíme respektovat demokratický proces v ČR," podotkla. Věří v rychlé rozhodnutí českého ústavního soudu, jehož jednání je svoláno na 27. října.
Specifický postoj k otázce dekrety nebo Lisabon zaujala maďarská extrémně pravicová strana Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik) "Chceme Evropu bez Benešových dekretů a Lisabonské smlouvy," řekl její europoslanecc Csanád Szegedi.
