K prioritám české zahraniční politiky patří zahraniční rozvojová spolupráce, a to zejména s vybranými prioritními zeměmi, kam patří většina zemí západního Balkánu: Srbsko, Bosna a Hercegovina. Kromě toho je část zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS) v gesci MPO zaměřena na Albánii. Ta sice nepatří mezi prioritní země ZRS, avšak pomoc tomuto státu je považována za důležitou, a to nejen s ohledem na jeho sociálně-ekonomickou situaci, ale též s ohledem na potenciál, který představuje tato země do budoucnosti.

Účast MPO na projektech ZRS významně přispívá k zajištění trvalého hospodářského růstu, zlepšování sociálních a ekologických podmínek na Balkáně a současně k vytváření vhodných předpokladů pro obchodní spolupráci českých podnikatelských subjektů s těmito zeměmi.

Zahraniční rozvojová spolupráce (ZRS) zajišťovaná ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) se v uvedených zemích zaměřuje zejména na transfer nových technologií a na technickou pomoc při opravách energetických zdrojů a modernizaci systémů vytápění v tepelných elektrárnách. Důraz je kladen na zajištění vyšší bezpečnosti práce a dosažení vyšší produktivity a technické úrovně dolů na těžbu uhlí, a tím i vyšší efektivity energetického sektoru.

Další pomoc je směrována do odpadového hospodářství včetně ekologizace nakládání s nebezpečnými odpady a do oblasti průzkumů a dodávek technologie pitné vody. Snahou MPO je, aby výsledky této spolupráce přinášely trvalý efekt příjimatelské zemi.

V Srbsku realizuje MPO v současné době sedm projektů v hodnotě zhruba 150 milionů korun, v Bosně čtyři projekty v hodnotě 100 milionů korun a v Albánii jeden projekt v hodnotě 25 milionů korun. Většina z nich by měla být ukončena v roce 2010.

Jedná se většinou o projekty technologicky náročné, které využívají moderní způsoby řízení a jejichž realizace je náročná na know-how. Tato forma ZRS pomáhá partnerským zemím dostat se z tíživé situace a současně vytváří dobrou image ČR na Balkáně. V řadě případů jsou projekty ZRS realizovány za finanční spoluúčasti partnerské země, což zvyšuje efektivnost této spolupráce.

 

Jedním z rozhodujících kritérií úspěšnosti projektů ZRS je „udržitelnost“ projektu, tj. jeho životaschopnost v době, kdy již není financován z prostředků ZRS. Toto kritérium vytváří zároveň rámec pro komerční návaznost projektu a přispívá k možnosti obchodní spolupráce českých dodavatelských subjektů.

V této souvislosti je na místě stručně zmínit postavení a rozsah obchodní spolupráce České republiky se zeměmi západního Balkánu. Úroveň a význam ekonomické a obchodní spolupráce s každým jednotlivým státem je značně rozdílná. Každá z tamějších ekonomik má samozřejmě jinou výkonnost, vychází z jiných historickoekonomických podmínek a také prochází jinou fází transformačního procesu.

Srbsko patří (po Chorvatsku) k nejvýznamnějším obchodním partnerům České republiky v regionu západního Balkánu. Objemově menší, ale rozvojovým potenciálem rovněž zajímavá, je obchodní spolupráce s Bosnou a Hercegovinou. České hospodářské subjekty zde realizují aktivity v podobných oblastech jako v Srbsku. Zřejmě největší, avšak doposud českými firmami prakticky vůbec nevyužitý rozvojový potenciál v sobě skrývá Albánie.

 

Srbsko je jedním z příkladů úspěšné rozvojové spolupráce. V rámci finančních prostředků České republiky na poválečnou obnovu Balkánu byla v letech 2002–2004 realizována první etapa projektu plynofikace města Loznice. Český podnik získal  jako třetí nestátní podnik v Srbsku – licenci na prodej plynu a koncem roku 2004 již byl slavnostně spuštěn přívod plynu do prvních domácností v Loznici.

V průběhu roku 2005 bylo položeno celkem 40 km distribuční sítě a připojeno 300 rodinných domů. Od roku 2006 pokračoval projekt postupné plynofikace ještě v dalších městech (lázní Banja Koviljača a Lešnice) s celkovou kapacitou 3 200 domácností.

V návaznosti na to byl následně vybrán jiný český realizátor navazujícího projektu, jehož předmětem byla teplofikace Loznice a lázní Banja Koviljača a modernizace místní teplovodní sítě záměnou paliva z mazutu na plyn. Znamená to, že na základě provedené plynofikace dochází k rekonstrukcím tepelných zařízení, které se nacházejí ve velmi špatném technickém stavu; záměnou paliva z mazutu na plyn bude rovněž odstraněna vysoká ekologická zátěž.

 

Úspěšným příkladem ZRS v Srbsku je projekt sanace následků důlní činnosti na ekologii v regionu Sjenica. Ekologický systém regionu Sjenica je zatížen vlivy dosavadní hornické činnosti v dobývacím prostoru Dolu Štavalj. Přímým důsledkem těžební činnosti je zánik lokálních zdrojů pitné vody. Záměrem projektu je odstranění dosavadního zatížení regionu vyplývajícího z dřívější těžební činnosti a vytvoření podmínek pro budoucí rozvoj těžby na ložisku Štavalj a s tím spojené výstavby nového energetického zdroje.

Projekt zajišťuje identifikaci nových zdrojů surové vody vhodných ke zpracování na pitnou vodu, navrhuje technické řešení čerpání surové vody a úpravy pitné vody a v jeho rámci bude dodána potřebná technologie. Nový systém zásobování pitnou vodou obcí postižených důlní činností vytvoří podmínky pro těžení cca 80 mil. tun energetického uhlí, které se v dobývacím prostoru Dolu Štavalj nacházejí. Objekty zásobovacího systému pitnou vodou jsou navrženy tak, aby respektovaly eventuální poklesy terénu v souvislosti s postupem a technologií těžby uhelných zásob. S ohledem na umístění a navržené technické řešení celého nového systému zásobování pitnou vodou lze předpokládat jeho životnost na více než 50 let.

V rámci projektu zajišťuje český realizátor projekt, dodávku a montáž zařízení čerpací stanice surové vody a technologického zařízení úpravny pitné vody včetně nadzemní stavební části úpravny s kapacitou 20 l/s. Srbský partner zajistí projekt a provedení liniových částí zásobovacího systému pitnou vodou, výstavbu gravitačního zásobníku upravené pitné vody a provedení pozemní části čerpací stanice surové vody a úpravny pitné vody.

 

Zajištění signálně bezpečnostního zařízení železničních vleček dvou stanic Vreoci a Obrenovec, jejichž prostřednictvím je zabezpečována doprava uhlí pro tepelnou elektrárnu TENT Obrenovac, je příkladem úspěšného projektu ZRS, který svým významem, parametry a úrovní modernizace patří bezpochyby k příkladným projektům v oblasti rozvojové spolupráce. Tato elektrárna pokrývá 50 % spotřeby elektrické energie v Srbsku.

Hospodářský úpadek a izolace Srbska dovedly elektrárnu do situace, kdy byla přerušena investiční výstavba moderních zařízení a technologií a volné finanční prostředky byly investovány pouze do minimální údržby. Zařízení stanic je technicky zastaralé (30 let) a přináší velké provozní problémy. Většinu dodávek pro modernizaci těchto dvou stanic dodávají české firmy. Modernizace železničních stanic bude mít přímý vliv na zvýšení efektivnosti přepravy, která je pro elektrárnu životně důležitou součástí, neboť jde o vlastní přepravu suroviny nutnou pro její provoz.

Stanice Vreoci a Obrenovac jsou první dvě stanice elektrárny TENT určené k modernizaci. V komplexu celé železniční dopravy elektrárny TENT se nachází šest stanic v technickém stavu vyžadujícím modernizaci. Zahájením rekonstrukce obou stanic byl zároveň zahájen dlouhodobý proces postupné modernizace celé divize železniční dopravy. Tím dojde ke zvýšení stupně zabezpečení železničního provozu, zvýšení efektivnosti řízení dopravního procesu, zvýšení kultury pracovního prostředí obsluhujících zaměstnanců a v neposlední řadě též ke zvýšení zaměstnanosti v regionu. Systém umožní navázání na sousední stávající staniční a přejezdová zařízení i dispečerská kontrolní zařízení.

 

V Bosně je realizován jeden z největších projektů ZRS v gesci MPO v oblasti energetiky, a to „Modernizace a uvedení řídicích systémů na povrchovém dole PK Dubrave v Kantonu Tuzla“, který byl zahájen v roce 1998. Nejprve byl zaměřen na obnovu a zprovoznění těžby uhlí na povrchových dolech Šikulje a Dubrave, které zajišťují uhlí pro tepelnou elektrárnu v Tuzle. Tato činnost v podstatě pokračuje dodnes.

V návaznosti na to se projekt soustředil na maximální využití soudobých technologických procesů, které jsou používány na povrchových dolech v ČR. Lze konstatovat, že celkovým rozvojovým záměrem projektu je modernizace povrchových dolů uvedením české nejmodernější technologie, tj. nasazením řídicích automatů, které odstraní vysokou poruchovost na transportních systémech z důvodu zastaralosti zařízení. Současně tím dochází k zajištění maximální efektivnosti těžby uhlí s důrazem na zajištění ekologických aspektů při těžbě uhlí.

Dalším z příkladů úspěšné rozvojové spolupráce v Bosně je realizace projektu „Elektrifikace vesnic v okolí Derventy“. Projekt probíhá od roku 2006. V letech 2006–2007 byla dokončena ucelená část nazvaná Malá Sočanica. Jednalo se o elektrifikaci míst, která spadají pod Malou Sočanici, okruh, na který je možné přípojkami napojit vesnici Mišinci a samostatné statky v okolí. Síť je dimenzována tak, aby pokryla předválečné potřeby a umožnila její postupné rozšiřování. Elektrifikace napomáhá s návratem válkou vyhnaného obyvatelstva, s rozvojem zemědělské výroby a obnovením zničené infrastruktury. I když je projekt co do objemu finančních prostředků považován za relativně malý, představuje významnou pomoc místní regionální správě.

 

V Albánii byl v letošním roce zahájen nový projekt týkající se implementace nové technologie přispívající ke zlepšení životního prostředí v ropném průmyslu v regionu Kučova. Realizace tohoto projektu je rozdělena do tří fází od zmapování existujících ekologických zátěží přes zkušební sanační zásah po vypracování detailního projektu sanace celého areálu s návrhem jeho dalšího využití. Při realizaci se od samého počátku počítá rovněž se spoluprací místních pracovníků u jednotlivých aktivit, tj. při průzkumu i vyhodnocování prací.

Projekt reaguje na složitou situaci v oblasti a jeho potřebnost dokazuje skutečnost, že způsobené ekologické škody v prostorách bývalé rafinerie představují vážnou hrozbu pro místní obyvatele v celé oblasti. O významu projektu svědčí i to, že je podporován jak Ministerstvem životního prostředí Albánie, tak i Ministerstvem hospodářství, obchodu a energetiky Albánie.

 

Autorka pracuje v Oddělení zahraniční rozvojové spolupráce a finančních záležitostí MPO