Srbsko

Obchodní obrat se Srbskem, především český vývoz do Srbska, se v poslední době rychle zvyšuje. Vývoz z České republiky – s výjimkou roku 2005 - až do roku 2007 rostl, v roce 2008 se tempo vývozu zpomalilo. Na jeho konci nastal obrat a objem českých vývozů do Srbska začal klesat, což se projevilo zejména v prvních sedmi měsících letošního roku. Po skokovém nárůstu objemů dovozů ze Srbska v roce 2008 dochází v roce letošním k poměrně značnému poklesu i u dovozů.

Snížení bilaterální obchodní výměny mezi ČR a RS lze považovat za přechodný jev, neboť v ČR i v RS je znatelný zájem podnikatelské veřejnosti obchodní a ekonomické vztahy dále rozvíjet. Po odeznění krize lze očekávat zvýšenou dynamiku obchodní výměny mezi oběma zeměmi.

Čeští podnikatelé postupně ve stále větší míře objevují možnosti srbského trhu a podstatně zintenzivňují na tomto trhu své aktivity. Srbsko se tak pro české podnikatele stává znovu nalezeným, zajímavým trhem. Podnikatelská sféra České republiky má proti státům EU 15 komparativní výhodu v detailní a praktické znalosti přechodu ekonomiky k tržnímu hospodářství a osobně si nedávno prošla všechna úskalí této složité cesty.

Zajisté se jedná také o trh perspektivní. Jeho atraktivita se bude v blízké budoucnosti, spolu s pokračujícími ekonomickými reformami, nadále zvyšovat. Srbský trh má několik komparativních výhod, které zřetelně indikují nadcházející masivní rozvoj srbské ekonomiky (dosud malá domácí i zahraniční konkurence, dosud levná, relativně vzdělaná a spolehlivá pracovní síla, poloha ve středu Balkánu, malá vzdálenost do EU, nutnost masivních investic do infrastruktury, minimum dosud realizovaných greenfield investic, úspěšně zakončená privatizace bankovního sektoru atd.).

Tyto skutečnosti svědčí o tom, že Srbsko opravdu čeká v nejbližší době počátek rychlého ekonomického rozvoje. Nejdůležitější podmínkou ekonomického rozvoje je, aby Srbsko vyřešilo základní především politické problémy spojené s rozpadem Jugoslávie, které ho dosud velmi tíží. Nutno je pokračovat i v dalším zavádění příznivějšího podnikatelského prostředí, které by zajistilo mj. také nezbytný příliv zahraničního kapitálu.

Hlavní vývozní položky z České republiky tvoří osobní motorová vozidla, letadla, reaktory, kotle a přístroje mechanické, přístroje pro elektronický záznam zvuku a obrazu, plasty a výroby z nich, dřevo a dřevěné výrobky, železo, ocel a výrobky z nich, povrchově aktivní čistící a prací prostředky, sklo a skleněné výrobky.

Hlavními dovozními položkami ze Srbska jsou letouny, železo a ocel, měď, hliník a výrobky z nich, kaučuk a výrobky z něj, cukr a cukrovinky. Položka čs. dovozu letouny v hodnotě 31,4 mil EUR souvisí s opravou letadel ČSA, kterou provádí srbská státní firma JAT Tehnika.

Bariéry

Srbsko podepsalo v dubnu 2008 s Evropskou unií Stabilizační a asociační dohodu. Smlouva ovšem dosud nevstoupila v platnost - bude platit pouze za podmínky, že Bělehrad bude plně spolupracovat s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Současně byla podepsána i Interim dohoda (tzv. Prozatímní dohoda), kterou Srbsko od ledna 2009 aplikuje jednostranně.

Srbsko (dosud) není členem WTO (má pouze pozorovatelský status), může proto do určité míry samostatně určovat způsob ochrany svého domácího trhu. Srbsko se řídí principem, že cla je třeba uvalovat na zboží, které se zde nevyrábí buď vůbec, a/nebo v dostatečném množství. Na náhradní díly či na zboží, které domácí výrobci nenabízí, by mělo být aplikováno nulové clo.

O tom, zda tohoto či onoho zboží se v zemi vyrábí dostatek, se pravidelně vedou ostré spory: na jedné straně lobují domácí firmy za vysokou ochranu, na druhé straně dovozci trvají na potřebě rozšířit nabídku zahraničního zboží a prostřednictvím konkurence tak snížit ceny a zvýšit konkurenceschopnost domácí ekonomiky.

Výměna zboží mezi Českou republikou a Rumunskem (v tis. EUR).

2007

2008

1 – 7/2008

1-7/2009

Vývoz z ČR

315.338

304.015

173.755

91.698

Dovoz do ČR

93.421

174.565

136.039

74.982

Obrat

408.759

478.580

309.794

166.680

Saldo

221.917

129.450

37.716

16.716

Zdroj – ČSÚ

Ekonomické výhledy Srbska

Celosvětová ekonomická krize znatelně zasáhla také Srbsko. Dopady globální ekonomické krize jsou provázeny propadem výroby, dovozu i vývozu. Dochází ke znatelnému snížení průmyslové výroby i zahraničního obchodu a současně i ke snížení HDP a zvýšení schodku státního rozpočtu. Negativní dopady krize na ekonomiku Srbska, nehledě na její dosavadní relativní uzavřenost, jsou zřejmé.

Ve druhém kvartálu 2009 byl zaznamenán propad srbské ekonomiky o 4,4 %. Na začátku třetího kvartálu se situace příliš nezměnila. Podle posledních odhadů očekává MMF se v roce 2009 v Srbsku propad HDP o 4%, v roce 2010 se však již očekává růst HDP o 1,5 %. Míra inflace dle predikce MMF dosáhne v roce 2009 výše 9,8 %, zatímco v roce 2010 klesne na 7,3 %. Problémem je stále vysoká nezaměstnanost, která se v roce 2009 zvýšila o 150 000 na cca 16 % a která má nadále vzrůstající tendenci.

Podle vyjádření některých srbských ekonomů je nyní nutné, aby Srbsko snížilo referenční úrokovou míru a zastavilo posilování srbského dináru. Od začátku krize oslabil srbský dinár o 11 %, avšak od ledna 2009 posílil o 5 %. Recese zpomalila vývoj inflace a předpokládaná míra inflace ve druhém pololetí 2009 se odhaduje pouze na 4 %.

Důležitým problémem, který se v současné době řeší, je úprava státního rozpočtu tohoto roku a kroky vedoucí k přípravě rozpočtu na rok 2010. Koncem srpna projednávala delegace MMF v Bělehradě revizi úvěrové smlouvy v hodnotě 2,9 mld. EUR, uzavřené koncem března t. r. Jednání skončilo dohodou o dodatečném financování rozpočtu pro letošní rok, kdy Srbsko obdrží další podporu ve výši 600 mil. USD. Bylo rovněž odsouhlaseno navýšení letošního rozpočtového deficitu z 3 na 4,5 % HDP, a to bez zvýšení DPH a krácení mezd a důchodů. Schválené navýšení rozpočtového deficitu přímo souvisí s propadem srbské ekonomiky a korigovaným poklesem HDP ze 2 % na 4 % do konce letošního roku.

Mise MMF navrhovala navýšení DPH, ale vláda dala přednost snížení rozpočtového schodku formou reformy veřejné spotřeby. MMF odstoupil od požadavku navýšení DPH rovněž z důvodu možného negativního vlivu na poptávku a celkovou ekonomiku.

Jednání o rozpočtu na r. 2010 bylo odloženo do 20 října. Do té doby by měla srbská vláda připravit konkrétní plány úspor ve veřejném sektoru. V případě úspěšného dokončení jednání o rozpočtu na rok 2010 by Srbsko do konce roku disponovalo plánovanou, dosud nevyčerpanou úvěrovou částkou ve výši 1,2 mld. EUR. V opačném případě se jeví, že by MMF nadále trval na zavedení vyšší DPH. MMF očekává, že v r. 2010 by již mohlo být dosaženo malého růstu ekonomiky a růst HDP by mohl dosáhnout 1,5 %.

Rozvoj budoucí udržitelné fiskální strategie bude pro Srbsko klíčovou výzvou. Vláda musí vypracovat a naplnit restriktivní reformy, které by nahradily pokles daňových příjmů ve střednědobém měřítku, zajistily prostředky pro vyšší splátky na úhradu úvěrů a na zvýšenou kapitálovou potřebu pro další nutný rozvoj veřejné infrastruktury, která je v současnosti ve špatném stavu.

Pokud jde o oblast zemědělství, zde dopady krize prozatím nejsou zřejmé. Za prvních šest měsíců 2009 zaznamenal sektor zemědělství v Srbsku narůst produkce a rovněž mírně vyšší přebytek zahraničně obchodní výměny ve výši 320 milionů USD (v minulém roce dosáhl celkový roční přebytek ZO v sektoru zemědělství hodnoty 600 mil. USD). Sektor zemědělství představuje vedle vojenského průmyslu nejsilnější sektor srbské ekonomiky. Mezi další důležité sektory srbské ekonomiky, které mají v současné době vyšší vývozní potenciál, patří gumárenský sektor, chemický průmysl a některé části sektoru výroby železa a polotovarů.

V ZO se v Srbsku 1. pololetí t. r. rovněž znatelně odrážely dopady světové ekonomické krize na oblast západního Balkánu. Celková zahraničně obchodní výměna Srbska v období leden – červen 2009 dosáhla 10,94 mld. USD, což je proti 1. pololetí r. 2008 snížení o 37,0 % (v eurovém vyjádření pak 8,19 mld. EUR – snížení o 27,7 %).

Srbský vývoz dosáhl hodnoty 3,75 mld. USD, což je v porovnání s prvním pololetím předchozího roku snížení o 32,8 % (2,80 mld. EUR – snížení o 23,0 %).

Srbský dovoz činil v uvedeném období 7,19 mld. USD a byl o 39,0 % nižší, než v období leden – červen 2008 (5,39 mld. EUR – snížení o 30,0 %).

Deficit zahraničního obchodu v období leden – červen 2009 dosáhl 3,44 mld. USD, což je ve srovnání se stejným obdobím r. 2008 snížení o 44,5 % (2,58 mld. EUR – snížení o 36,2 %). Pokrytí dovozu vývozem činilo 52,2 % a bylo tak o 4,8 % vyšší než ve stejném období 2008 (47,4 %).

V období leden – červen 2009 tak pokračovala tendence propadu dovozu a vývozu z konce r. 2008. Největším důvodem propadu byla pokračující světová ekonomická krize, která vedla k celkovému snížení obchodních aktivit ve světě a která měla rovněž značný vliv na ZO Srbska. Propad srbského vývozu lze zdůvodnit také velkým snížením cen primárních výrobků (které ve struktuře srbského vývozu mají důležitý podíl) na světovém trhu. Hlavním důvodem snížení srbského dovozu bylo především snížení průmyslové produkce i domácí spotřeby v Srbsku.

Jak se krize projevuje v jednotlivých oborech

Podle sektorů byla v červnu 2009 při porovnání s červnem 2008 zaznamenána následující dynamika:

·                    výroba a dodávky elektrické energie, plynu a vody – růst o 13,4 %

·                    zpracovatelský průmysl – propad o 19,9 %

·                    těžba rudy a kamene – propad o 5, 7 %

Průmyslová produkce podle účelu užití za červen 2009 při srovnání s červnem 2008 ukazuje, že propad byl zaznamenán u:

·                        zboží dlouhodobé spotřeby – o 37,9 %

·                        meziproduktů, kromě energie – o 29,9 %

·                        výrobních prostředků – o 21,5 %

·                        zboží krátkodobé spotřeby – o 8,2 %

K růstu produkce došlo u výroby energie – o 6,5 %.

Největší vliv na propad průmyslové produkce v červnu 2009 (meziročně v porovnání s červnem 2008) měly výroba základních kovů, výroba chemických produktů a vláken, výroba nábytků, výroba potravinářských produktů a výroba gumy a plasty.

Největší vliv na propad průmyslové produkce za první pololetí r. 2009 (v porovnání s prvním pololetím r. 2008) měly výroba základních kovů, výroba chemických produktů a vláken, výroba potravinářských produktů, výroba nábytků a výroba motorných vozidel a přívěsných vozíků.

Perspektivní obory

Probíhající ekonomická krize potíže srbské průmyslové výroby dále prohlubuje. Je zřejmé, že bez zásadní restrukturalizace a modernizace odvětví je srbská průmyslová výroba velmi málo konkurenceschopná. Produkuje výrobky většinou nízké úrovně s malou přidanou hodnotou. Situaci dosud nezlepšují přímé zahraniční investice, které sehrály významnou roli při modernizaci průmyslu v postsocialistických zemích v jejich tranzitivním období. Výše PZI je v Srbsku dosud minimální, pouze kolem 1 – 1,5 mld. USD ročně. V zemi dosud prakticky nebyla realizována jediná větší greenfield investice.

Je zcela jasné, že bez významnějšího vstupu zahraničního kapitálu nelze očekávat v srbském průmyslu výraznější zlepšení ani v budoucnu, po překonání důsledků hospodářské krize. Ta však nyní na Srbsko doléhá v plné míře, proto odhad ekonomické situace v Srbsku na období následujícího minimálně jednoho roku nemůže být příliš příznivý. I v příznivém případě brzkého překonání krize lze v příštím roce očekávat pouze minimální růst průmyslu a HDP.

České firmy se snaží angažovat především v energetických projektech, dopravní infrastruktuře, v oblasti budování městské infrastruktury a v oblasti ochrany životního prostředí. Příležitost poskytují i rekonstrukce a modernizace dříve dodávaných zařízení ve strojírenských závodech. Tyto obory lze zároveň označit za obory s největší perspektivou růstu v příštích letech (bylo by možno ještě doplnit o bytovou výstavbu).

České investice v Srbsku jsou dosud realizované především na úrovni malých a středních podniků a nedosahují významnější úrovně. Jedinou větší investicí je nákup závodu na výrobu pneumatik pro zemědělské a stavební stroje Rumaguma ve městě Ruma, kterou realizovala v září 2008 česká skupina ČGS – Česká gumárenská společnost (vlastní mj. závod MITAS). Existují reálné šance na úspěch českých firem také v tendrech na výstavbu a rozšíření elektráren a modernizace železnic.

Jak jsou v Srbsku vnímáni Češi

Česká republika má v Srbsku tradičně vysoký pozitivní kredit. Jsme zde vnímáni možná až poněkud méně kriticky, snad i obdivováni za klidný přechod od socialismu ke kapitalismu, především bez boje.

V ekonomické poloze pak mnohé subjekty z obou zemí stále navazují na dřívější spolupráci z dob Jugoslávie a Československa, či alespoň využívají svých bývalých kontaktů. Nicméně mladší dravá podnikatelská generace se těmito do jisté míry „sentimenty“ již nenechává unášet a vstupuje na srbský trh stejně jako na jiná potenciální odbytiště.

Srbská podnikatelská i široká veřejnost nadále vnímá působení českých subjektů pozitivně, očekává férové obchodní jednání. Češi zde možná mají (zdánlivou?) výhodu, že místní podnikatelé i lidé k nim přistupují a priori kladně. Dokáže-li však „Čech“ tuto důvěru zklamat, pak je ovšem stejně rychle zapomenut a zatracen, jak byl na začátku vztahu přátelsky přijat.

Několik postřehů o business kultuře (obecně a ve vztahu k ČR)

Přes některé zmíněné problémy lze v průběhu posledního roku pozorovat zvýšený zájem českých podnikatelských subjektů o teritorium Srbska. Jedná se o relativně blízký trh, a to jak teritoriálně, tak blízkou historií, kulturou, mentalitou i řečí. Je to zároveň trh zmapovatelný, kde by českého podnikatele neměly potkat nečekané problémy zásadnějšího charakteru. Podnikatelské prostředí není o mnoho složitější ani nepřehlednější, než např. v ČR.

Srbsko má několik komparativních výhod. Především poměrně kvalifikovanou, manuálně zručnou a levnou pracovní sílu, velmi výhodnou polohu v rámci JVE. Jsou zde velké dosud nevyužité příležitosti především v oblasti infrastruktury, kde se desítky let prakticky vůbec neinvestovalo a kde jsou nutné mimořádně rozsáhlé investice. To je jistá příležitost pro české firmy. Vstup na srbský trh lze tedy českým podnikatelům rozhodně doporučit. Nejlépe nyní, v době, kdy je zde konkurence nadále poměrně malá. Srbsko nebylo ve větší míře totiž dosud podnikatelsky „objeveno“.

Dohodou o hospodářské spolupráci mezi vládou České republiky a Radou ministrů Srbska a Černé Hory (Praha, 20. 7. 2005) byl zřízen Smíšený výbor. Ve dnech 10. - 11. listopadu 2009 se v Praze uskuteční 3. zasedání Smíšeného výboru, v jehož rámci se 11. listopadu 2009 proběhne Seminář o podmínkách investování v Srbsku pro českou podnikatelskou veřejnost. Budou rovněž prezentovány české zkušenosti s lákáním FDI do ČR a dalších předvstupních zkušenostech ČR.

 

Materiál připravilo pro magazín Exportér Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR