Sociální demokraté chtějí, aby vláda prostřednictvím vládního nařízení zmrazila růst nájemného, a to od 1. ledna příštího roku na dobu šesti měsíců. Pokud se vláda na tomto cenovém moratoriu neshodne, pokusí se ho ČSSD ve sněmovně prosadit formou zákona. Na páteční tiskové konferenci to prohlásil předseda ČSSD Jiří Paroubek. ODS se ale tento návrh nelíbí.

Půlroční moratorium by mělo kromě jiného poskytnout čas na přípravu standardního zákona o nájemném. Podrobnosti o tomto zákonu chce ČSSD představit v pondělí. Účelem požadovaného zmrazení je podle Paroubka zamezit "anarchii" po 1. lednu příštího roku, kdy nebude zákonem upraven problém změny nájemného a vlastníci by se museli obracet na soudy. Soudy by se přitom podle něj neměly o co opírat a nájemné by mohly upravovat podle jednostranných argumentů pronajímatelů. "My chceme prosadit princip nájemného v místě obvyklého," řekl Paroubek.

Místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Zdeňka Horníková, která se na bytovou problematiku zaměřuje řekla, že návrh je pro občanské demokraty nepřijatelný. "Je to krok, který v žádném případě není ekonomicky správný," řekla. Připomněla také, že sněmovna letos v dubnu schválila prodloužení deregulace nájemného o tři roky do konce roku 2012. "To byl ale jediný ústupek, který jsme byli ochotni podpořit," podotkla.

Moratorium? Jen v mimořádné tržní situaci

Cenové moratorium je možné podle zákona o cenách vyhlásit jen v případě, že je trh ohrožen účinky omezení hospodářské soutěže nebo to vyžaduje mimořádná tržní situace. "Taková situace zatím v České republice nenastala. Cenové moratorium je nástrojem cenové politiky, nikoliv nástrojem sociálním. Obdobný pokus už jednou Ústavní soud v roce 2003 zrušil," řekl mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Martin Ayrer. S výzvou vládě na zmrazení nájemného přišlo minulý týden už Sdružení nájemníků ČR.

Moratorium na růst nájemného přijala v minulosti koaliční vláda vedená Vladimírem Špidlou (ČSSD) v prosinci 2002. Reagovala tak na rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil cenové vyhlášky regulující výši nájemného. Na Ústavní soud se však poté obrátila skupina senátorů a soud na jejich návrh zrušil i cenové moratorium.

Regulované nájemné se v současnosti týká přibližně 750.000 domácností. Po ukončení deregulace má ve většině případů roční nájemné dosáhnout pěti procent z tržní ceny nemovitosti. Pokud by všichni majitelé využili pro každý byt povolené maximum, vzrostla by v roce 2010 celková úroveň regulovaného nájemného v Česku o přibližně 17 procent. Letos to bylo o téměř 30 procent.

Původní předpoklady s tak razantním růstem regulovaných nájmů, které se odvíjejí od cen nemovitostí, nepočítaly. Zákonodárci proto letos rozhodli, že kvůli zmírnění dopadů deregulace prodlouží uvolňování nájmů ve všech krajských městech s výjimkou Ústí nad Labem a Ostravy a ve všech středočeských městech nad 10.000 obyvatel až do roku 2012.

MMR chce tíživou situaci lidí v oblasti bydlení pomoci řešit také prostřednictvím podpory výstavby sociálních nájemních bytů. Za ideálních rozpočtových podmínek by jich do tří let mohlo vzniknout až 8000. Střechu nad hlavou by v nich měli najít hlavně sociálně slabší domácnosti, lidé se sníženou soběstačností a senioři nad 75 let věku.