Kdo je Diamo

- těží uran v posledním činném dole v Rožné na Vysočině
- pečuje o staré uranové doly včetně ložiska ve Stráži pod Ralskem, kde po těžbě zůstává
v podzemí 5 milionů tun kyseliny sírové
- pečuje o zavřené černouhelné doly na Ostravsku a Karvinsku
- do roku 2006 byla firma ve ztrátě, v roce 2007 vydělala
23 milionů korun, loni zhruba 100 milionů
- potřebuje minimálně třímilardovou dotaci
- firmě chybí 1,15 miliardy Kč

Zakázku státního podniku Diamo na výstavbu chemického provozu dekontaminační stanice ve Stráži pod Ralskem na Českolipsku získalo sdružení stavebních firem Syner, OHL ŽS, Metrostav a Geosan Group. Hodnota zakázky je bez daně z přidané hodnoty 1,37 miliardy korun. Stavba je součástí likvidace následků chemické těžby uranu. ČTK to dnes zjistila z přehledu veřejných zakázek na serveru www.centralniadresa.cz.

Původní odhadovaná hodnota zakázky byla 1,2 miliardy korun, výsledná cena je tedy přibližně o 170 milionů korun vyšší. "Vítězná nabídka v hodnotě 1,37 miliardy korun byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější. Vedle jiných kriterií byla tato nabídka i nabídkou s nejnižší cenou," řekl ČTK ředitel závodu Diama ve Stráži pod Ralskem Tomáš Rychtařík. Zakázka má být hotova do konce října 2013.

Nedávno Diamo varovalo, že kvůli nedostatku financí hrozí "ekologická katastrofa". Firma proto žádá ministerstvo průmyslu o další dotace ve výši 1,4 miliardy korun. „Při nedostatku financí by muselo sanaci ve Stráži zastavit. Kontaminace kyselými roztoky by se pak mohla šířit do okolí, kde už nelze při případné havárii aktivně zasáhnout. Hrozilo by znečištění spodních vod, životního prostředí, případně obyvatelstva nebezpečnými látkami, zejména radionuklidy,“ popsal situaci Jakub Kašpar z ministerstva životního prostředí.

Spustit debatu o rizicích zastavení sanace se chystá i ministr životního prostředí. Podle informací HN má kabinet tento problém řešit v listopadu. 

Miliardový byznys

OHL ŽS a Syner se ve Stráži pod Ralskem neobjeví poprvé. Oba podniky se tam společně se společností Subterra již na sanaci následků chemické těžby uranu podílely. Práce na zakázce v hodnotě kolem 1,15 miliardy korun tam sdružení firem zahájilo v roce 2007.

Také další členové sdružení nejsou v oblasti sanací nováčky. Geosan Group se uchází také o připravovanou obří zakázku státu na likvidaci ekologických škod za více než 100 miliard korun. O ní soupeří se sdružením společností PPF, Ave, Dekonta a Ecosoil a s firmami Marius Pedersen Engineering a Environmental Services. Minulý týden Geosan získal zakázku v hodnotě blížící se 130 milionům korun na sanaci hnědouhelného dolu Ležáky u Mostu.

Liberecký Syner se letos účastnil tendru města Liberec v hodnotě 70 milionů korun na sanaci skládky Zlaté návrší, ve kterém zvítězil ve sdružení s firmami Nisainvest a Integra Liberec. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ale v květnu rozhodnutí o vítězi výběrového řízení zrušil kvůli pochybení při výběru firmy.

 

 

Konec těžby uranu?

V současnosti Diamo ve Stráži likviduje a rekultivuje vyluhovací pole a uskutečňuje rozsáhlou sanaci zasaženého horninového prostředí. Snaží se dostat uranem obohacené zbytkové technologické roztoky z podzemí a v oblasti revitalizovat horninové a životní prostředí.

Ve Stráži pod Ralskem se uran těžil v letech 1967 až 1996. Od roku 1996 se tam uran získává jako vedlejší produkt sanace ložiska. Plocha dobývacího prostoru přesahuje 24 kilometrů čtverečních. Hloubka dobývání se pohybovala zhruba kolem 220 metrů pod povrchem.

Ke konci roku 2008 zaměstnávalo Diamo téměř 3000 lidí. Státní firma zajišťuje produkci uranu pro jadernou energetiku a uskutečňuje útlum uranového, rudného a části uhelného hornictví v České republice.

S větším podílem uranu a jaderné energetiky počítá i nová Státní eneregtická koncepce vlády, kterou představil tento týden ministr průmyslu Vladimír Tošovský. Podíl jaderné energie na tuzemském energetickém mixu by se měl z 15 procent v roce 2005 zvýšit až na 25 procent v roce 2050.

Koncepce zároveň předpokládá další těžbu uranu. Nyní se dokončuje těžba v dole Rožná, kde je zároveň prováděn průzkum dalších spodních vrstev, a v okolí jsou prý další dvě vhodné lokality. V úvahu podle MPO připadá také obnovení těžby uranu v Ralsku, avšak šetrnější metodou než je louhování.