Loni šlo na vědu a výzkum 54,1 miliardy korun, meziročně o 200 milionů méně. ČR podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) výrazně zaostává ve financování vědy za původními státy EU, patří ale k nejlepším mezi novými zeměmi Unie.

Výdaje na vědu a výzkum představovaly loni 1,46 procenta hrubého domácího produktu (HDP), předloni to bylo 1,54 procenta. "Neplníme ani z poloviny to, co jsme si předsevzali, ale nejsme zdaleka jediní," řekl Martin Mana z ČSÚ.

Například ve Švédsku činí výdaje na výzkum a vývoj 3,6 procenta HDP, ve Finsku 3,47 procenta. Mezi půl a jedním procentem se pohybují Maďarsko, Řecko, Polsko a Rumunsko, méně než půl procenta HDP činí výdaje na vědu v Bulharsku a na Slovensku. Průměr EU je 1,77 procenta.

Máme právo demonstrovat, vzkazovali vědci v oslích uších premiérovi - čtěte ZDE

Fischer trucuje: Kvůli protestům odmítl přijít na setkání s vědci - čtěte ZDE

Obama v telefonátu Fischerovi: Radar nebude, ale věda i další projekty platí - čtěte ZDE


Po deseti letech se loni v ČR podle statistiků zastavil nárůst výdajů na vědu ve všech sledovaných sektorech. Nejvýznamnějším zdrojem financování výzkumu je podnikatelský sektor, jeho podíl činil 52 procent. Veřejné zdroje představovaly 41procentní podíl, průměr EU je 34 procent, šest procent objemu peněz šlo ze zahraničí. V podnikatelském sektoru se provádí 62 procent výzkumu a vývoje, 21 procent připadá na vládní a 17 procent na vysokoškolský.

Veřejné výdaje na výzkum a vývoj loni podle ČSÚ činily 0,6 procenta HDP. Pětina proudila do podnikatelského sektoru, 43 procent do vládního, kam patří například Akademie věd, a 37 procent do vysokoškolského. "Narůstá podíl vysokoškolského na úkor vládního sektoru," uvedl Mana.

Nejvýznamnějším zdrojem financování je podnkatelský sektor 

Podíl státu na výdajích na vědu je podle ČSÚ vyšší než ve většině států původních členských zemí unie. Věda a výzkum v podnicích je nejvýrazněji hrazeny z veřejných zdrojů především v nových členských zemích EU. V podnikatelské sféře v ČR financují výzkum ze čtyř pětin samy podniky, na veřejné zdroje připadá 13 procent a zbytek na zahraničí.

Loni směřovalo podle ČSÚ jen 0,2 procenta podnikatelských zdrojů určených na výzkum a vývoj do vysokoškolského sektoru. "V ČR nespolupracují vysoké školy s podniky," podotkl Mana. Průměr evropské sedmadvacítky je šest procent.

Nejvýznamnějším zdrojem financování vědy je v ČR podle statistiků podnikatelský sektor. Podíl státu je podle ČSÚ ale vyšší než ve většině států původních členských zemí Unie. Věda a výzkum v podnicích jsou nevýrazněji hrazeny z veřejných zdrojů především v nových členských zemích EU.