Ministerstvo totiž začíná pomalu, ale jistě přehodnocovat svůj velmi opatrný odhad vývoje české ekonomiky na příští rok. "My sice v rozpočtu počítáme s poklesem HDP o půl procenta, ale už teď se naše odhady blíží k nule. Náš odhad růstu v rozpočtu je velmi konzervativní. Třeba Česká národní banka předpokládá, že bude plusový růst a Evropská komise říká, že porosteme o procento," řekl HN v pátek Janota.
A to znamená jediné: pokud bude růst ekonomiky příští rok vyšší, než je v rozpočtu, bude nižší i schodek 163 miliard. Každá plusová desetina procenta HDP totiž znamená pro rozpočet víc než miliardu.
Rozpočet už měnit nebudu
Konkrétní čísla zveřejní ministerstvo financí na konci října. Měnit rozpočet se už ale Janota nechystá. "Já už teď v rozpočtu nebudu měnit nic, protože už je ve sněmovně. Je ale pravděpodobné, že skutečná čísla budou lepší," dodává Janota.
Za pravdu mu dává i Mezinárodní měnový fond, který počítá s růstem ekonomiky o 1,3 procenta, a také někteří ekonomové. "Odhadujeme, že ekonomika příští rok poroste o 1,4 procenta," říká například analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Faktem je, že to, jak nakonec rozpočet dopadne, neumí říct dnes vůbec nikdo. Ministr financí i analytici se můžou jen víc nebo méně mýlit. A krize jim může jejich odhad pořádně "rozostřit". "Nezakrývám, že odhad daňových příjmů je v současné době mimořádně obtížný. Statistická chyba ve výši jednoho procenta příjmů představuje běžnou a tolerovanou odchylku. Z hlediska celkových příjmů se jedná o zanedbatelnou částku," říká Janota.
