Nejnovější požadavek prezidenta Václava Klause na vyjednání trvalé výjimky z Listiny základních práv EU bude významným bodem pondělního jednání úřednické vlády premiéra Jana Fischera. Klaus nově svůj případný podpis pod lisabonskou smlouvou reformující EU podmínil právě vyjednáním takových záruk, které by znemožnily podle něj hrozící majetkové požadavky sudetských Němců.

Předseda vlády již dříve prohlásil, že obavy prezidenta jsou liché. "Mohu odpovědně prohlásit, že vláda ČR zvážila možné dopady lisabonské smlouvy, a to včetně eventuálního prolomení Benešových dekretů, již během procesu jejího vyjednávaní. Takové riziko se nejeví jako reálné," uvedl Fischer v prohlášení pro média. V neděli stejný názor zopakoval i bývalý ministr pro evropské záležitosti Alexandr Vondra.

Politici však ještě stále neznají přesné znění Klausových požadavků. Jeho tajemník Ladislav Jakl v neděli v televizních diskusích hovořil o evropských "zárukách" a trvalé výjimce z listiny základních práv, jaké si vyjednaly Polsko či Británie. Politická deklarace evropských politiků hlavě státu podle Jakla stačit nebude.

Otálel Klaus, nebo vláda?

Klaus čelí tlaku, proč s podobným požadavkem nevystoupil již dříve, když se jako prezident z ústavy může podílet na dojednávání mezinárodních smluv. Proč čekal až na konec ratifikačního procesu? Jakl uvedl, že již koaliční vláda Mirka Topolánka znala výhrady hlavy státu k lisabonské reformní smlouvě a Listině základních práv EU.

Vyjednání dodatku podle Jakla v bývalé vládě už dříve zablokovali ministři Strany zelených Karel Schwarzenberg a Martin Bursík. Upozornil na to, že i sám předseda tehdejší vlády a lídr ODS Mirek Topolánek v médiích připustil, že česká strana neměla dost sil v poslední fázi jednání o lisabonské smlouvě vyjednat výjimky, které si vybojovali například Poláci a Britové.

Vondra si však na nic podobného nevzpomíná. "Pokud jde o tuto konkrétní obavu, tak ji pan prezident nikdy v celém průběhu nevznesl," uvedl.

Premiér: Budeme hledat cesty

Podle Vondry by nyní Česko mělo najít způsob, jak přání Klause co nejrychleji splnit. Výjimka by mohla být přiložena k nějaké budoucí smlouvě, například o rozšíření EU o Chorvatsko či Island. Její schválení v celé EU by mohlo trvat až tři roky, soudí Vondra.

Podle premiéra nyní čeká vládu obtížné vyjednávání a ujasňování věcí nejen doma, ale "i velmi složité vyjednávání s představiteli zbývajících 26 zemí, s Evropskou komisí a samozřejmě se švédským předsednictvím".

"Budeme hledat cesty, jak i za těchto okolností nalézt solidní východiska," řekl v pátek Fischer.

Český prezident v současné chvíli nemůže Lisabon podepsat. Na tahu je Ústavní soud, který posuzuje návrh skupiny senátorů na přezkum souladu smlouvy a české ústavy. Tajemník prezidenta v nedělních televizních pořadech jednoznačně neřekl, zda Klaus po vyjednání podmínky smlouvu podepíše.