Pomoc v krizi? Televize a rozhlas zdarma, navrhují senátoři

Koncesionářské poplatky by měly být podle senátní mediální komise do konce roku 2011 zrušeny. Příjem z nich by mělo České televizi (ČT) a Českému rozhlasu (ČRo) nahradit financování ze státního rozpočtu.

Komise tak v úterý doporučila na návrh senátora ODS Richarda Svobody upravit jeho novelu, v níž chtěl původně oběma veřejnoprávním médiím přispívat částí výnosu daně z přidané hodnoty (DPH). Senát má o změně rozhodnout ještě tento týden.

Svoboda chce oběma médiím novelou zachovat objem jejich příjmu z poplatků, jejichž zrušení by podle něj ušetřilo náklady spojené s jejich výběrem. Navíc přislíbil novelu upravit tak, aby příspěvek z rozpočtu pro obě veřejnoprávní média mohl být zvýšen či snížen podle inflace. 

Úspora pro domácnost: 2160 korun ročně

Svoboda svůj návrh pokládá za protikrizové opatření, které by ročně ušetřilo každé domácnosti s televizí 2160 korun. ČT by pak ušetřila podle tvůrců normy na výběru poplatků zhruba 250 milionů korun ročně, Český rozhlas pak 180 milionů korun.

Televize by podle předlohy měla dostávat ročně pevně stanovenou sumu 5,8 miliardy korun, rozhlas pak dvě miliardy korun za rok. Jsou to podle autorů novely částky, které odpovídají současnému příjmu obou médií z koncesionářských poplatků. Peníze by měly dostávat v měsíčních splátkách.

Ohrožení nezávislosti

Senátor odmítl výhrady, že by jeho návrh ohrožoval nezávislost obou médií. Podotkl, že ČT i ČRo by měly příjmy v celkové výši 7,8 miliardy korun stanoveny zákonem, stejně jako je zákonem dána výše poplatků.

Ohrožením nezávislosti argumentovali představitelé rozhlasu i televize, když navrhovanou změnu financování odmítli. Proti se postavila také Česká pošta, která za výběr poplatků dostává podle Svobody 400 milionů korun.

Výpadek příjmů rozpočtu novela neřeší

Změnu financování odmítli podpořit jen dva z devíti přítomných členů komise. Jedním z nich byl senátor ČSSD Jiří Bis, podle něhož novela neřeší výpadek příjmů rozpočtu.

Řešení výpadku chce Svoboda nechat na ministerstvu financí, načasování změny ale kvůli ekonomické krizi zároveň doporučil odložit o dva roky ve srovnání se svým původním návrhem. "V současné době by to bylo skutečně nemravné," podotkl.