Kde "Lisabon" vázne

Ratifikaci Lisabonské smlouvy ještě nedokončilo několik zemí:

Česká republika - smlouva je u Ústavního soudu

Polsko - nepodepsal ji prezident

Velká Británie - královna ani rok po souhlasu parlamentu neodeslala ratifikační listiny

Finsko - se smlouvou nesouhlasí autonomní Aland a vláda nesplnila jeho požadavky

Poté, co Irové v pátečním referendu schválili Lisabonskou smlouvu, obrací se pozornost evropského tisku k Hradčanům. Články se soustředí především na osobu Václava Klause, většinou ale vyzývají k respektování českého ústavního procesu a varují před nátlakem. Objevují se ale i velmi ostrá vyjádření.

"Evropa je výtvor tak jedinečný, že dovoluje chlápkovi, který nemá žádné oprávnění a jehož parlament smlouvu povolil, aby dokument ohrožoval,“ píše španělský ABC. "Hloupost umíněnce je někdy neomezená," napsal list.

Polský deník Gazeta Wyborcza zase citoval názor vůdce zelených v Evropském parlamentu Daniela Cohna-Bendita, podle něhož se Václav Klaus chová jako stalinista" když se staví proti parlamentu, prvnímu verdiktu ústavního soudu a většině veřejnosti.

"Na Klause nepůsobí ani hrozby, ani odměny. Vůdcové EU by měli sedět potichu a čekat, až v souladu s českým právem bude muset ratifikaci podepsat," upozorňuje ale zároveň v Gazetě Wyborcze Dominika Hierlemann z Bertelsmannovy nadace.

"Václav Klaus, alias ´černý princ´, držící za zdmi Pražského hradu ve svých rukou osud evropské konstrukce," začíná jeden z článků list La Libre Belgique. Podle něj je český prezident muž dvou tváří.

Na jednu stranu se rád nechává vykreslovat jako jakýsi otec národa, dá si pivo či párek s lidmi na malých vesnicích. Současně je to člověk posedlý aurou svého předchůdce Václava Havla. "Odmítnutím podpisu by mohl zlikvidovat Havlovo dědictví," doplnil La Libre Belgique, který si všiml i úzkého vztahu Václava Klause s Moskvou.

Le Figaro tradičně kritikou nešetří

Francouzský provládní deník Le Figaro si naopak myslí, že nátlak EU na Václava Klause je potřebný. Má podle něj směřovat k tomu, aby se proti němu obrátilo samotné české veřejné mínění. Napomoci by tomu měla úplná ztráta místa v Evropské komisi, nebo to, že by Česko mělo komisaře v bezvýznamném rezortu.

"Klaus by si chtěl proti vůli své vlády a svého lidu vzít smlouvu jako rukojmí, a to během čekání na nástup britských konzervativců k moci. Takové manévry jsou nedůstojné," stojí v komentáři listu. Ten zároveň uvedl, že nynější švédské předsednictví je z celé situace "rozzuřené".

Deník Libération cituje nejmenovaného vysoce postaveného českého diplomata, který prý řekl, že je nemyslitelné, aby Klaus, který tak lpí na nezávislosti, čekal na britské volby, protože by tím přiznal, že je závislý na zahraničí.

Nedůtklivý, ale pragmatický prezident

Britští novináři si postoje českého prezidenta všímají zejména v souvislosti se sjezdem konzervativců. Jejich vedení totiž veřejně stále počítá s odkladem ratifikace lisabonské smlouvy v České republice a v Polsku, který by umožnil uspořádání referenda v Británii. Místní listy ale takovou variantu považují za prakticky vyloučenou.

"Pro torye je příliš pozdě: Češi pohřbili naděje na zdržení smlouvy," napsaly pondělní The Times. Stejně jako list The Daily Telegraph se odvolávají na Klausův sobotní výrok po pochodu odpůrců smlouvy v Praze. "Obávám se, že lid Británie měl něco dělat mnohem dřív a ne právě teď. Je příliš pozdě něco říkat a čekat na mé rozhodnutí," řekl Klaus zahraničním novinářům.

"Nedůtklivý prezident se chystá dát přednost pragmatismu," nadepsaly dnes svůj Klausův profil Financial Times.

Podle rakouského deníku Der Standard závisí úspěch lisabonské smlouvy na připravenosti členských zemí unie. Doposud prý byly jednotlivé vlády ovlivňovány národními omezenými rozpory a egoismem, nyní je však čas na skutečně evropskou politiku. A zda se v praxi podaří dostát reformním cílům obsažených ve smlouvě, to se ukáže za pět až deset let.