Návštěva papeže Benedikta XVI. v České republice byla podle prezidenta Václava Klause mimořádně úspěšná a posílila vztahy země s Vatikánem. Poselství hlavy katolické církve zaznělo jasně, řekl Klaus na letišti krátce před odletem Benedikta XVI. do Říma.

Papež na závěr své návštěvy poděkoval za pohostinnost a požehnal České republice. Ve shrnujícím projevu před návratem do Říma se pozitivně vyjádřil o všech bodech svého třídenního programu v Česku.

"Mimořádně potěšujícím pak bylo setkání s mládeží, kterou jsem mohl povzbudit, aby navázala na nejlepší historické tradice tohoto národa, zvláště na jeho křesťanské dědictví," uvedl. Zmínil také nedělní mši pro 120 000 věřících v Brně, místě, kde začali své působení věrozvěsti Cyril a Metoděj, či pondělní uctění ostatků svatého Václava ve Staré Boleslavi.

Papež zavítal do Česka po dvanácti letech a zájem o jím vedené mše předčil očekávání české církve. Podle pozorovatelů byl srovnatelný se dvěma bohoslužbami, které v roce 1997 sloužil jeho předchůdce Jan Pavel II, a podle některých názorů překonal očekávání. 

Oslovení odborníci papeže hodnotí pozitivně. Benedikt XVI. svými výstupy příjemně překvapil, hovořil progresivněji, než se čekalo, přitom nepoučoval, řekl ČTK proděkan katolické fakulty Univerzity Karlovy Vojtěch Eliáš.

"Jan Pavel II. si uměl otevřít srdce druhých lidí emotivně, kdežto Benedikt XVI. umí srdce otevřít argumenty," uvedl Eliáš, který pociťuje i papežův vyzývající apel na českou církev.

"Uvidíme, co to udělá v naší společnosti a v té společnosti, co to udělá s církví. Papež jako kdyby kladl na srdce církvi: vy žijete v této společnosti a vy, církev, do ní musíte přinášet radost a světlo," podotkl Eliáš.

Také vatikánský mluvčí Federico Lombardi v souvislosti s malou podporou Čechů katolické víře zmiňoval papežovo povzbuzování české církve k práci. Eliáš také potvrdil slova biskupa Jana Malého, že zájem lidí o mše překvapil.

Kněz Tomáš Halík očekával vyznění projevů papeže a zaujalo ho hlavně jeho chování. "Zapůsobilo na mě velmi pozitivně jeho osobní vyzařování. On jistě není člověk pro zástupy, jako byl Jan Pavel II., ale, myslím si, že z něj vyřazovala neobyčejná vlídnost, soustředěnost a hloubka," řekl Halík. Podle něj pro více než miliardu lidí na světě reprezentuje "hlas etického rozumu".

"Evropa je domov"

Nadále nejednoznačné jsou v Česku také postoje politiků ke smlouvě s Vatikánem o postavení římskokatolické a řeckokatolické církve, na jejíž ratifikaci v Česku se stále čeká. Sněmovna ji v roce 2003 zamítla. Česko patří k posledním v Evropě, které tuto smlouvu nemají.

Arcibiskup Miloslav Vlk v neděli přiznal, že se mu nepodařilo ve sporných otázkách pokročit. Vatikán ale doufá, že papežova návštěva debaty o řešení sporných otázek s Českem oživí. Zůstanou však na Vlkova nástupce, který má být oznámen koncem roku.

Na setkání s elitou společenského života papež hovořil mimo jiné o tom, že Evropa není jen kontinentem, ale i domovem, čímž mohl nepřímo poukazovat i na kritické postoje některých českých politiků k EU. Slov o Evropě jako domově si všimli i nejbližší spolupracovníci papeže, prý je papež takto formuloval poprvé. 

Návštěva Česka byla také jeho první letošní evropskou cestou vůbec a třináctou zahraniční návštěvou v úřadu.

Velký zájem věřících

Papežova třídenní návštěva neměla jen státní část, byla především pastorační. Již v neděli v Brně účast věřících naznačovala, že zájem o jeho kázání bude stejný jako v případě jeho předchůdce, který býval označován za miláčka davů.

Na letiště v Tuřanech dorazilo 120 000 lidí, na pražskou Letnou před 12 lety si přišlo Jana Pavla II. poslechnout 100 000 až 130 000 věřících.

V pondělí ve Staré Boleslavi při mši zaměřené zejména na mladé žehnal Benedikt XVI. asi 50 000 lidí, při poslední návštěvě Jana Pavla II. na druhou z jeho mší, která byla rovněž zacílena na mládež, dorazil do Hradce Králové zhruba stejný počet věřících.


Plný text proslovu papeže Benedikta XVI. před odletem z pražského ruzyňského letiště

Pane prezidente,

páni kardinálové,

bratři v biskupské službě,

Vaše Excelence,

dámy a pánové!

Ve chvíli slavnostního rozloučení vám chci vyjádřit své poděkování za štědrou pohostinnost, které se mi dostalo během krátkého pobytu v této nádherné zemi.

Zvláště jsem vděčný Vám, pane prezidente, za Vaše slova a za čas, který jsem strávil ve Vaší rezidenci. O dnešní slavnosti svatého Václava, hlavního patrona českého národa, mi dovolte ještě jednou popřát Vám vše nejlepší k jmeninám. Protože jsou to též jmeniny biskupa Václava Malého, také jemu blahopřeji a chci mu poděkovat za všechno úsilí vynaložené na přípravu a koordinaci mé pastorační návštěvy v České republice. Jsem velmi vděčný panu kardinálu Vlkovi, arcibiskupu Graubnerovi i všem, kteří se jakkoli zasloužili o úspěšné zabezpečení průběhu našich setkání a bohoslužeb. Mé poděkování patří samozřejmě veřejným představitelům, sdělovacím prostředkům i velkému počtu dobrovolníků, kteří pomáhali organizovat zástupy lidí. Děkuji všem věřícím, kteří přispěli modlitbou, aby tato návštěva přinesla dobré ovoce pro český národ i pro zdejší církev.

Budu uchovávat v paměti chvíle modlitby, které jsem mohl prožít společně s biskupy, kněžími a věřícími této země. S velkým dojetím jsem dnes ráno slavil Mši svatou ve Staré Boleslavi, na místě mučednictví mladého knížete Václava, kterého jsem uctil na jeho hrobě v sobotu večer v majestátní katedrále, která vévodí obzoru města Prahy. Včera, na Moravě, kde započali své apoštolské poslání svatí Cyril a Metoděj, jsem uvažoval, v modlitbě a děkování, nad počátky křesťanství na tomto území, a pochopitelně, ve všech slovanských zemích. Církev v této zemi byla opravdu požehnaná pozoruhodným zástupem misionářů a mučedníků, stejně jako světců kontemplativního života, mezi nimiž chci zvlášť připomenout svatou Anežku Českou, jejíž kanonizace, právě před dvaceti lety, předznamenala osvobození země od ateistického útlaku.

Moje včerejší setkání s představiteli jiných křesťanských společenství mne ujistilo o důležitosti ekumenického dialogu v této zemi, která tolik vytrpěla následkem náboženského rozdělení v období třicetileté války. Mnoho již bylo vykonáno pro uzdravení ran minulých staletí a byly učiněny význačné kroky na cestě usmíření a opravdové jednoty v Kristu. Při dalším budování na těchto pevných základech má před sebou důležitý úkol akademické společenství, a to skrze nekompromisní hledání pravdy.

Potěšilo mě, že jsem se včera mohl setkat s představiteli vysokých škol této země a vyjádřit uznání vznešenému poslání, kterému zasvětili svůj život.

Mimořádně potěšujícím pak bylo setkání s mládeží, kterou jsem mohl povzbudit, aby navázala na nejlepší historické tradice tohoto národa, zvláště na jeho křesťanské dědictví. Podle výroku, který bývá připisován Franzi Kafkovi: "Kdo si zachová schopnost vidět krásu, nikdy nezestárne." (Gustav Janouch, Rozhovory s Kafkou). Jestliže naše oči zůstanou otevřené pro krásu Božího stvoření a naše mysl pro krásu jeho pravdy, můžeme opravdu doufat, že zůstaneme mladí a že budeme budovat svět, který odráží něco z oné božské krásy, a tím inspiruje i budoucí generace, aby jednaly podobně.

Pane prezidente, drazí přátelé, ještě jednou vyslovuji své poděkování a slibuji, že na všechny budu pamatovat ve svých modlitbách a že vás budu nosit ve svém srdci. Bůh žehnej České republice!

Ať Pražské Jezulátko je i nadále vaší inspirací a vede všechny rodiny vašeho národa. Kéž vám všem Bůh žehná!