Írán v neděli zahájil nové testy svých raket krátkého doletu v rámci vojenského cvičení elitních íránských revolučních gard. Íránská televize uvedla, že jde o zkoušky raket krátkého doletu, konkrétně rakety Fatíh 110 a Tundar, a že se bude testovat také odpalovací zařízení řízených střel. Chystané zkoušky oznámil Teherán již v sobotu.

V pátek navíc vyšlo na jevo, že Írán buduje nové zařízení na obohacování uranu. Otázka íránského jaderného programu se bude projednávat na speciální schůzce 1. října, které se vedle zástupců této islámské republiky zúčastní ještě představitelé USA, Ruska, Číny, Velké Británie, Francie a Německa

Nedělní cvičení, na němž jinak není nic výjimečného, tak začíná v atmosféře mezinárodního znepokojení z vývoje kontroverzního jaderného programu.

Testy provedly íránské revoluční gardy, tedy elitní ozbrojené složky působící souběžně s armádou, ale označované za bezvýhradně věrné režimu a také lépe vyzbrojené.

Velitel letectva revolučních gard Hosejn Salámí v sobotu na internetových stránkách revolučních gard prohlásil, že hlavním cílem cvičení je zhodnotit nedávno dosažený technický pokrok v oblasti raket země-země.

Armáda podle něho odpálí zároveň i následně po sobě rakety při manévrech nazvaných Velký prorok 4, které potrvají několik dní. Írán pravidelně uskutečňuje manévry ve strategických vodách Perského zálivu a testuje rakety dlouhého a středního doletu. Pravidelně také informuje o pokroku ve sféře obrany a v programu vývoje balistických raket.

V květnu Írán prohlásil, že testoval řízenou střelu, o níž analytici soudí, že by mohla zasáhnout Izrael a americké základny v Perském zálivu.

Spojené státy, které podezřívají Írán, že chce vyrobit jaderné bomby, již dříve vyjádřily znepokojení ohledně raketového programu Teheránu. Írán tvrdí, že se jeho jaderné ambice týkají výhradně civilního programu.

Revoluční gardy, též strážci revoluce či ochránci výdobytků revoluce, jsou ozbrojené síly, které pomohly upevnit pozici nejvyššího náboženského vůdce, ajatolláha Chomejního při protimonarchistické revoluci v únoru 1979. Na Západě jsou označovány za elitní, v očích Íránců jsou však na nižší společenské příčce než regulérní vojáci. Do gardy se rukuje i proti vlastní vůli v rámci povinné prezenční služby jako k běžné armádě či k policii.

Garda je dobře vyzbrojenou, uniformovanou paralelní armádou s dobrou disciplínou. Revoluční gardy se staly státem ve státě s vlastním hospodářským systémem, vlastní továrny, banky, obchodní podniky a kontrolují čtvrtinu íránského průmyslu. Podle nejnovějších odhadů mají asi 125.000 členů.