Prezident Václav Klaus nechce o osudu Lisabonské smlouvy rozhodovat dříve, než Ústavní soud posoudí připravovanou stížnost některých senátorů z ODS na tuto smlouvu a již podanou stížnost na novely o vázaném mandátu pro vládu. Klaus dával již dříve najevo, že počká na stanovisko ústavních soudců. V dopise místopředsedkyni Senátu Aleně Gajdůškové (ČSSD), jehož text včera zveřejnil na svém webu, tento postoj potvrdil. Gajdůšková Klause žádala, aby vysvětlil, proč smlouvu dosud neratifikoval.

Ze zdržování a obstrukcí obviňují Klause a další kritiky smlouvy nejen čeští zastánci rychlého přijetí tohoto dokumentu, který má určit pravidla budoucího unijního fungování, ale také někteří evropští politici.

Lisabonskou smlouvu už ratifikovaly všechny členské země kromě čtyř: Německa, Polska, ČR a Irska. V prvních třech zemích dokument schválili tamní zákonodárci a čeká se na podpis hlavy státu. V Irsku se chystá druhé referendum na 2. října, protože Irové loni v červnu jako jediní v EU v lidovém hlasování lisabonskou smlouvu odmítli. Nyní se však zdá, že převažuje názor, že dokument schválí. Pokud se tak stane, podle svých předchozích slibů by pak měl smlouvu záhy podepsat polský prezident Lech Kaczyński. Jeho německý protějšek Horst Köhler tak hodlá učinit již dnes.

V ČR dokument schválil parlament, prezident ale čeká na senátory, kteří podání své hlavní stížnosti avizovali na 29. září.

Ve středu vyšlo najevo, že šéf britských konzervativců David Cameron poslal Václavu Klausovi v létě dopis, v němž ho ujišťuje, že když pozdrží svůj podpis Lisabonské smlouvy, konzervativci po svém očekávaném vítězství v jarních britských volbách vypíší o smlouvě referendum a budou usilovat o její odmítnutí.

Související