Vlastně na ní nic nebylo. Jednoduché křivky, matná kůže, kov s patinou, jako by se jí dotýkaly již mnohé ruce. Taková normální kancelářská židle. Viděl jsem ji u kamaráda a hned jsem si ji představil doma u svého pracovního stolu. Záhy jsem zjistil, že tak obyčejná, jak se zdálo, není.
Byla neskutečně jednoduchá a pohodlná. Když jsem si do ní prvně sednul, nečekal jsem tak dokonalou ergonomii. Opěrky rukou nemá nastavitelné, bederní opěrku také ne. Sedák je v podstatě rovný, opěrák skoro také. Dodnes nechápu, že se cítím tak příjemně, když si do ní sedám. A nebolí mne záda, když se, za jedno kolik hodin, zvedám. Proto je tahle židle kus nábytku, bez kterého si své ráno představuji jen velice nerad. A to přesto, že dle statistik strávíme mnohem více času v posteli.
PAVEL HILBERT
Provozovatel portálu plasticka-chirurgie.info.
