Norsko dnes slouží jako vzor v počtu zastoupených žen v představenstvu firem. Jak však prozradila Elin Hurvenes, šéfka tamní Professional Boards Forum, za zavedením povinných kvót stál rozhovor tamního ministra průmyslu a obchodu s bulvárním novinářem a za číslem 40 procent trochu i náhoda.
"V roce 2002 mělo Norsko ve vedení firem šest procent žen. Tehdy ministr mluvil s bulvárním novinářem a řekl mu, že už má plné zuby toho, že ve všech firmách jsou hlavně muži, kteří navíc chodili společně do školy, a že by to chtělo změnu. Když se ho novinář zeptal, kolik žen by tam mělo být, z hlavy řekl 40 procent," říká Hurvenes. Tehdy z toho byl docela skandál, protože ministr číslo s nikým nediskutoval a v novinách vyšly palcové titulky, že ministr předloží nový zákon podle kterého musí být v řídících orgánech firem 40 procent žen.
Věci se však daly do pohybu a i zákon začal nabývat reálných obrysů. "Podniky tehdy dostaly dvouleté moratorium, že když učiní kroky pro větší počet žen, legislativa do praxe uvedena nebude. Pokud ne, i když budou úspěšné, budou vyloučeny z burzy," říká Hurvenes.
Situace se nezlepšila a musel přijít zákon. Zpočátku byl sice veřejností a i ženami odmítán, dnes si však firmy vysoký podíl žen chválí.
Průzkumy a statistiky
Důležitý testosteron?
Podle týmu amerických vědců z Chicagské univerzity se v byznysu lépe prosazují ženy s vyšší hladinou testosteronu.
Nižší platy
Podle analýzy společnosti Merces.cz mají v tuzemsku ženy za stejnou práci o 22 procent nižší příjem než muži. Také v Evropské unii si ženy stále vydělávají v průměru o 17 procent méně.
Evropský průměr
Ve vedení "průměrné evropské firmy" je 15,1 člena a na průměrnou evropskou firmu připadá 1,5 ženy.
Méně nezaměstnaných
V Česku je poprvé v historii nezaměstnanost mužů vyšší než u žen - krize totiž řádí hlavně v sektorech, kde tradičně pracují převážně muži.
