Jedná se o nejstarší dosud objevená vlákna zpracovaná prehistorickými lidmi; dosud nejstarší známá byla stará 28 tisíc let, jejichž stopa se našla v českých Dolních Věstonicích.
Len nalezený v Gruzii je divoký, nevypěstovaný. Mohl sloužit k výrobě látky, nití, provazů, oděvů a košíků, uvedla skupina amerických a gruzínských archeologů a paleobiologů. Věci a oděvy vytvořené s těmito vlákny podle nich zvýšily naději na přežití lidí a jejich schopnost se přemísťovat v tvrdých podmínkách zdejší hornaté oblasti.
"Byl to pro první lidi zásadní objev," zdůraznil profesor prehistorické archeologie Ofer Bar-Yosef z Harvardské univerzity v americkém státě Massachusetts. "Víme, že se jedná o divoký len rostoucí v okolí jeskyně, který byl hodně využíván moderními lidmi," vysvětlil. Upřesnil, že některá vlákna byla tkaná, což ukazuje, že sloužila ke zhotovení předmětů.
První lidé také používali místní rostliny k obarvení látky a nitě zhotovené ze lnu, napsali vědci v článku pro páteční vydání Science.
Nyní není možné tato vlákna vidět pouhým okem, protože části spojené lněnou nití se již dávno rozpadly. Archeologové objevili vlákna náhodou, když zkoumali pod mikroskopem vzorky jílu z různě hlubokých a starých vrstev jeskyně. Nalezli tak stopy po vláknech, která pocházejí i z mladší doby před 21 a 13 tisíci lety.
Len nalezený v Gruzii je divoký, nevypěstovaný. Mohl sloužit k výrobě látky, nití, provazů, oděvů a košíků, uvedla skupina amerických a gruzínských archeologů a paleobiologů. Věci a oděvy vytvořené s těmito vlákny podle nich zvýšily naději na přežití lidí a jejich schopnost se přemísťovat v tvrdých podmínkách zdejší hornaté oblasti.
"Byl to pro první lidi zásadní objev," zdůraznil profesor prehistorické archeologie Ofer Bar-Yosef z Harvardské univerzity v americkém státě Massachusetts. "Víme, že se jedná o divoký len rostoucí v okolí jeskyně, který byl hodně využíván moderními lidmi," vysvětlil. Upřesnil, že některá vlákna byla tkaná, což ukazuje, že sloužila ke zhotovení předmětů.
První lidé také používali místní rostliny k obarvení látky a nitě zhotovené ze lnu, napsali vědci v článku pro páteční vydání Science.
Výzkumníci našli v Amazonii „ztracená města“ - čtěte ZDE
První zemědělci nevzešli z lovců ani sběračů, ale přišli do středu Evropy odjinud - čtěte ZDE
Nyní není možné tato vlákna vidět pouhým okem, protože části spojené lněnou nití se již dávno rozpadly. Archeologové objevili vlákna náhodou, když zkoumali pod mikroskopem vzorky jílu z různě hlubokých a starých vrstev jeskyně. Nalezli tak stopy po vláknech, která pocházejí i z mladší doby před 21 a 13 tisíci lety.
