Nizozemskou společností otřásá velká diskuse. Vyvolaly ji úvahy vlády, že by bylo možné muslimům umožnit, aby své vztahy upravovali podle islámského práva. Nejčastější námitkou odpůrců je, že striktní výklad šaríi povoluje používání drakonických trestů, jako je usekávání rukou nebo kamenování či bičování. Obhájci částečné tolerance poukazují na to, že i u vyznavačů jiných vyznání jsou tolerovány věci, které jsou v rozporu i nizozemským právem.

Debata o šaríi mnoho nizozemských politiků znervóznila. Jsou si vědomi, že první, kdo toto téma využije pro své cíle, bude vůdce antiislámské Strany svobody Geert Wilders, který se proslavil provokativními výroky na adresu muslimů.

Ministr vnitra Ernst Hirsch Ballin napsal všem poslancům dopis, ve kterém je ujišťuje, že vláda "zajistí, že nevznikne paralelní společnost, v níž by lidé brali zákon do svých rukou nebo kde by zanikla nezávislá justice". Někteří poslanci požadují, aby ty mešity, kde imámové hlásají šaríu, byly neprodleně zavřeny.

V debatě proti sobě stojí dva druhy argumentů. Socialistická poslankyně Sadet Karabulutová upozorňuje, že islámské právo odporuje základním nizozemským zákonům. "Islám staví ženy do podřízeného postavení. Mohou být například nuceny k pohlavnímu styku se svými manželi a mužům se naopak povoluje mnohoženství," vypočítá poslankyně některé výhrady vůči šaríi.

Jiní diskutující jsou tolerantnější. Podle Mauritse Bergera, profesora islamistiky na univerzitě v Leidenu, je třeba odmítat šaríu, jen pokud je v přímém rozporu s nizozemským právem. "Jasné je to například u takových trestů jako kamenování nebo když jde o uzavírání sňatků s dětmi," říká.

Obhájci tolerance jsou přesvědčeni, že jsou situace, kde by bylo možno používání islámského práva připustit. Podle Bergera by například mělo být možné, aby vyznavači nějakého náboženství při uzavření sňatku přijali pravidla, která podle jejich víry staví muže a ženu do nerovného postavení. "Něco podobného se fakticky už děje u ortodoxních židů nebo protestantů a vláda nezasahuje," připomíná Berger.

V Nizozemsku vedle civilních soudů fungují i soudy řídící se například katolickým kanonickým právem. Vláda sice církevní sňatky neuznává, ale zároveň je nezakazuje. Proto vznikají případy, kdy některé páry jsou podle civilních zákonů rozvedeny, ale podle náboženských pravidel zůstávají nadále sezdány.

Nizozemská debata se inspirovala příkladem Británie. Ve Spojeném království fungují od roku 1982 islámské soudy, které řeší případy rozvodů nebo soudní spory. Rozhodnutí těchto soudů však mají pouze váhu doporučení a nesmí být v rozporu s platným britským právem.

Související