Lídři parlamentních stran se na pondělním večerním jednání ve sněmovně dohodli, že v úterý otevřou v dolní parlamentní komoře debatu nad trvalou ústavní změnou, která umožní okamžité rozpuštění sněmovny a předčasné volby v nejbližším termínu. Předseda ODS Mirek Topolánek po schůzce uvedl, že ve čtvrtek podle něj bude možné o změně definitivně ve sněmovně rozhodnout. Strany se ještě liší v detailech.
ČSSD podle Jiřího Paroubka opustila svůj původní návrh, který během pondělí přednesla, a to "v zájmu státu".
Paroubek po dvouapůlhodinové debatě také uvedl, že ústupek znamená téměř jistotu rozpočtového provizoria. Předseda TOP O9 Karel Schwarzenberg řekl, že dohoda se týká takzvané varianty číslo jedna. Právě ta předpokládá, že při hladkém průběhu všech procedur se případné odložené volby budou konat 6. a 7. listopadu. Paroubek, jehož ČSSD dosud trvala na říjnu, tento termín nezpochybnil.
Rozpor mezi stranami se ovšem netýkal pouze termínu voleb, ale především znění ústavní novely. ČSSD nakonec ustoupila od svého návrhu, aby sněmovna mohla rozhodnout třípětinovou většinou o termínu svého rozpuštění, což by v porovnání s návrhem ostatních stran znamenalo, že se poslanci nerozejdou hned po rozhodnutí o zkrácení svého mandátu, ale až k určitému datu, zřejmě datu voleb. Do té doby by platily poslanecké mandáty a poslanci by měli nárok na plat.
Politici se přiblížili dohodě, volby pravděpodobně budou v listopadu - čtěte ZDE
Expert zelených by posílil pravomoci prezidenta při rozpouštění sněmovny - čtěte ZDE
Kandidát ODS napadl rozhodnutí Ústavního soudu. Pro odložení voleb nevidí důvod - čtěte ZDE
Varianta jedna:
Ruší se jednorázový ústavní zákon o zkrácení funkčního období sněmovny, podle kterého nyní byly vyhlášeny předčasné volby na 9. a 10. října
Obě komory parlamentu schválí ústavní zákon, podle kterého
- prezident rozpustí sněmovnu na její návrh, pokud takové usnesení schválí třípětinová většina všech poslanců, tedy 120 poslanců; rozpuštěním sněmovny zanikají pravomoci i mandát poslanců a jejich nárok na plat
- zkracují se volební lhůty, aby prezident mohl předčasné volby po rozpuštění sněmovny vyhlásit nejpozději 45 dnů před jejich konáním
- na předložení kandidátek mají strany lhůtu 30 dnů před volbami
- při dodržení lhůt je možné uspořádat volby nejdříve 30. a 31. října
Upravená varianta jedna (návrh ČSSD):
Liší se ve způsobu rozpuštění sněmovny. Sněmovna třípětinovou většinou všech poslanců, tedy 120 hlasy, zkrátí své volební období. Sněmovna může až do dne voleb vykonávat své pravomoci, do té doby také platí poslanecké mandáty a poslanci mají nárok na plat.
Varianta dvě:
Schválí se systémová změna ústavy, která ale nebude platit pro volby v roce 2009. Jejich vyhlášení bude ošetřeno jednorázovým přechodným ustanovením, podle kterého
- se využijí všechny úkony, které už byly učiněny v rámci přípravy voleb
- volby budou znovu vyhlášeny na původně stanovený termín 9. a 10. října
- zůstane v platnosti ústavní zákon o zkrácení funkčního období sněmovny
Klaus je připraven podepsat nový zákon k uspíšení voleb
Prezident Václav Klaus je připraven podepsat zákon, který mu parlament předloží k uspíšení předčasných voleb, řekl v pondělí. Česká republika podle něj potřebuje urychleně plnohodnotnou novou vládu.
"Jakýkoliv návrh, který z parlamentu dostanu, samozřejmě rád podepíšu," uvedl Klaus. Zároveň prohlásil, že udělá vše, co je v jeho silách, aby se volby konaly co nejdříve. Podle něj mezivládí ničemu neprospívá, politici nejsou schopni sestavit státní rozpočet nebo nominovat českého eurokomisaře. "To opravdu musí udělat až plnohodnotná vláda, kde bude jasné, kdo v ní je, kdo v ní není, kdo je opozice," uvedl prezident.
Předčasné volby se v původním termínu 9. a 10. října budou konat zřejmě jen v případě, že Ústavní soud ve čtvrtek shodí ze stolu ústavní stížnost poslance Miloše Melčáka a zruší své předběžné pozastavení prezidentského rozhodnutí.
Práce přes hranici
