Šedesát až sedmdesát civilistů zemřelo podle organizace Afghanistan Rights Monitor (ARM) při pátečním náletu amerických stíhaček F-15 na dvě cisterny unesené Talibanci v severním Afghánistánu. Vyšetřování NATO mezitím ukázalo, že nálet nařídil německý velitel.

Zprávu o počtu obětí ARM podložila desítkami rozhovorů s obyvateli provincie Kunduz, kde se nálet uskutečnil. "I kdyby oběti byly stoupenci Talibanu, fakt, že většina z nich nebyla ozbrojena a nebyla ani zapojena do bojové činnosti, vylučuje ospravedlnění jejich hromadného zabití," uvádí organizace ve své zprávě. Zároveň však dodává, že při akci zemřel také více než tucet ozbrojenců.

Zpráva ARM – afghánské nevládní organizace pro ochranu lidských práv, která je financovaná místními donátory – tak přinesla první nezávislý odhad o počtu obětí pátečního incidentu.

Původní informace hovořily asi o devadesáti mrtvých, z čehož měly podle svědků asi polovinu tvořit civilisté. Afghánské úřady ale později snížily odhady na 54 obětí, NATO je naopak zvýšilo na asi 125 mrtvých, avšak pouze asi dvacet z nich měli být civilisté.

Vyšetřování incidentu vyvolalo spory mezi americkými a německými vojenskými představiteli. Deník Washington Post v neděli napsal, že německý velitel, který vydal rozkaz k útoku, porušil pravidla NATO. Rozkaz totiž prý vydal na základě pouze jedné zpravodajské informace.

Nejkrvavější operace německé armády od druhé světové války

Vysoce postavený mluvčí NATO kontraadmirál Gregory J. Smith navíc Němce kritizoval za to, že místo náletu navštívili až hodiny po bombardování, což je podle něj velmi nevhodný postup, neboť nepřítel stihne vydat dříve svou verzi událostí.

Německý ministr zahraničí Franz Jung se podobným nařčením původně bránil. „Útok byl naprosto nezbytný. Nechápu, jak může někdo tak rychle kritizovat vojenskou akci, když nemá žádné informace o jejím pozadí,“ řekl v neděli deníku Bild. Upozornil, že únos cisteren byl akutní hrozbou, protože Talibanci je mohli použít při sebevražedném atentátu.

V pondělí však již Jung přiznal, že při bombardování mohlo dojít k určitým chybám. "Zdá se jednoznačné, že převážná část obětí byli Talibanci," řekl televizní stanici ZDF. Ještě v neděli mluvil o tom, že umírali pouze členové Talibanu.

Pokud se potvrdí informace, že na základě německého rozkazu zemřely desítky civilistů, byla by to nejkrvavější operace německé armády od druhé světové války. Spolková vláda se tak stala terčem kritiky ze strany SPD i opozice. "Parlament nebyl správně informován," řekla v pondělí Spieglu armádní expertka FDP Birgit Homburgerová. V úterý se má kvůli incidentu sejít spolkový sněm, vysvětlení požadují zejména Zelení, sociální demokraté volají po mezinárodním i národním vyjasnění situace.

Ochrana civilistů je pro NATO prioritou

V neděli se k problému vyjádřila i německá kancléřka Merkelová. Vyzvala k "rychlému, úplnému a otevřenému" vyšetření případu ze strany NATO, především otázky, zda jsou civilní oběti. "Pokud došlo k civilním obětem, hluboce toho lituji," řekla.

Nálet na dvě cisterny unesené ozbrojenci Talibanu podnikly jednotky NATO v pátek ráno. Původně se hovořilo o tom, že informace o poloze cisteren podaly afghánské jednotky, nakonec se ale ukázalo, že hlavní roli sehráli právě Němci.

Talibanci se po únosu, při kterém zabili dva řidiče, snažili dostat cisterny do hor, jedna však uvízla v řece. Při upouštění obsahu se k cisternám seběhli místní lidé, aby si načerpali palivo. Nálet Severoatlantické aliance pak způsobil explozi a následný požár, v němž zahynuly desítky lidí.

Páteční útok byl od červnové změny velení první akcí spojeneckých jednotek, při kterém zemřeli velké počty civilistů. Generál Stanley McChrystal, který právě koncem jara převzal velení totiž prosazuje právě přístup, při kterém je ochrana civilistů tím nejdůležitějším.

Nedávno navíc McChrystal dokončil zprávu o nutné revize strategie spojeneckých sil v Afghánistánu. V ní je ochrana obyčejných lidí a potřeba znovu získat důvěru Afghánců ještě znovu zdůrazňována.