Nezařazený poslanec Miloš Melčák nestáhne svou stížnost k Ústavnímu soudu, ve které se domáhá zrušení zákona zkracujícího současné volební období Poslanecké sněmovny. "Já absolutně nepočítám s tím, že bych tu stížnost stáhnul. Tím pádem by se to celé znevěrohodnilo," řekl ve čtvrtek Rádiu Česko.

Melčák prohlásil, že současný vývoj kolem jeho stížnosti ho nepřekvapuje. "Překvapuje mě pouze pan prezident, který si neuvědomuje, že stejným zákonem může být zbaven mandátu během velmi krátké doby," varoval.

Na dotaz, jestli se Melčák zúčastní veřejného jednání Ústavního soudu, poslanec uvedl: "Já předpokládám, že mě Ústavní soud pozve. Pokud by mi to nekolidovalo s něčím, tak bych tam rozhodně jel."
A pokud by soud jeho stížnosti nevyhověl? "Mám obavu, že proti rozhodnutí Ústavního soudu není opravný prostředek, tím by to pro mě asi skončilo," uzavřel Melčák.

Co vedlo Melčáka k podání stížnosti?

Zodpovědnost za protiústavní zkrácení volebního období nese podle Melčáka jak opozice ČSSD a KSČM, která za pomoci několika rebelujících poslanců svrhla vládu Mirka Topolánka (ODS), tak tehdejší vládní koalice ODS, KDU-ČSL a Strana zelených.

Podle Melčákovy stížnosti měly oba politické tábory strach ze sestavování nových vlád za současného rozvržení sil, což je řešení, které po pádu kabinetu předpokládá ústava. Proto se prý dohodly na novém začátku v podobě předčasných voleb. Vyplývá to z textu stížnosti, který na svých webových stránkách zveřejnil Ústavní soud.

"Je zjevné, že opozice nedůvěřuje své schopnosti novou vládu ustavit a získat pro ni důvěru sněmovny. Je stejně tak zjevné, že dosavadní vládní koalice se naopak obává eventuálního úspěchu opozice s novou vládou; a proto společnými hlasy soutěž nedokončí, zruší ji a zahájí soutěž novou," stojí ve stížnosti, kterou jménem Melčáka podal advokát Jan Kalvoda.

Pádem vlády cesta k předčasným volbám teprve začíná, tvrdí stížnost. Podle ústavy mají následovat tři vážně míněné pokusy o ustavení nové vlády s důvěrou. "Účelem tohoto aranžmá bylo vyloučit demonstrativní, nevážně míněné pokusy o destabilizaci vlády," stojí ve stížnosti. Topolánkovu vládu svrhli sociální demokraté a komunisté společně s rebelujícími poslanci. Následně se většina stran shodla na úřednické vládě a předčasných volbách, jejichž termín je však do rozhodnutí Ústavního soudu nejistý.

"Opoziční smlouva - rezignace politické opozice na ústavní funkci"

Melčákova stížnost se v důležité pasáži vrací do roku 1998, kdy poslanci poprvé zkrátili volební období podobným způsobem, tedy jednorázovým ústavním zákonem. Podle stížnosti to mělo velké následky. "První z případů vedl evidentně ke kritickému období v českém politickém životě, obecně známém jako období opoziční smlouvy. Jeho podstatou byla vědomá rezignace politické opozice na svoji politickou i ústavní funkci," stojí ve stížnosti. Následky období opoziční smlouvy prý český veřejný život nese dodnes.

Melčák v roce 1998 hlasoval pro zkrácení volebního období. Ve stížnosti k tomu uvádí, že tehdy "hlasoval chybně". V době opoziční smlouvy Melčák poslancem nebyl. Vrátil se do sněmovny až v roce 2002. Bývá však označován za člověka blízkého Miloši Zemanovi, jednomu z architektů opoziční smlouvy.

Ve shrnutí stížnosti je zákon označen za protiústavní v celém rozsahu. Porušuje prý základní náležitosti demokratického právního státu, a to například tím, že mění pravidla rovné politické soutěže a mění v průběhu volebního období jeho předem stanovenou délku způsobem, který není součástí ústavního pořádku.

Politické špičky chtějí volby co nejdříve

Prezident Václav Klaus a další politické špičky se ve čtvrtek ráno na mimořádném jednání dohodli, že je veřejným zájmem, aby se konaly předčasné volby co nejdříve, ačkoliv způsob, jakým k nim Česko míří, zpochybnil v úterý Ústavní soud.

"Je v našem zájmu, aby se volby konaly co nejdříve. Potřebujeme silnou vládu, která dokáže vést zemi v období ekonomické krize," zdůraznil za politiky prezident Václav Klaus.

Prezident Klaus, lídři parlamentních stran, premiér Jan Fischer a šéfové obou komor českého parlamentu se proto už ve středu dohodli na vytvoření expertní pracovní skupiny, která připravuje trvalou změnu ústavy.

Schůze Senátu k ústavní novele bude v pátek 11. září, rozhodl ve čtvrtek senátní organizační výbor na návrh svého předsedy Přemysla Sobotky (ODS). Senátoři předpokládají, že do té doby už novelu schálí sněmovna.