Vesnice Saráb, provincie Badakšán, Afghánistán. "Nemám žádný život. Nemám už nic. Skončil jsem. Všechno, co jsem měl, jsem dal opiu," svěřuje se Islám Beg, jeden z obyvatel vesnice, kde jsou celé rodiny - od starců po nemluvňata - závislé na droze vyráběné z máku.
Teprve roční chlapeček, Islámův vnuk, pláče a nedá se utišit. Jeho matka Rajhan kouřila opium, když byla těhotná, a tak je nemluvně na droze od narození závislé. Uklidní se a usne, teprve když mu matka do tváře foukne opiový obláček.
Opium je pro Isláma, Rajhan, jejich rodinu a všechny v jejich vesnici a podobných horských vesnicích okolo dobře dostupné - sice drahé, ale dosažitelné. Mák na jeho výrobu se v Afghánistánu pěstuje na desítkách tisíc hektarů polí, podle statistik OSN pochází z této země na 90 procent světové produkce opia a heroinu.
V některých aspektech je pěstování máku na výrobu opia a heroinu byznys jako každý jiný. Cena této omamné látky získávané z nezralých makovic klesla v současnosti na desetileté minimum a farmáři v Afghánistánu, světové zásobárně opia, se rozhodli začít pěstovat jiné plodiny, které se jim vyplatí více.
Co nedokázaly speciálně vycvičené koaliční jednotky, to svedla "volná ruka trhu".
Pokles jako trend, nebo podnikatelská strategie
Klesající ceny opia snížily pěstování máku v Afghánistánu v posledním roce téměř o čtvrtinu a produkci opia a heroinu o desetinu, uvádí výroční zpráva OSN. Pro farmáře přestalo být pěstování máku atraktivní.
Ke zlevňování drogy přitom vedla dobrá úroda v minulých letech - narkomani ve světě loni spotřebovali 5 000 tun opia, přitom jen v Afghánistánu ho bylo vyprodukováno přes 6900 tun.
Peníze z produkce opia a výroby heroinu jdou převážně do rukou militantů z hnutí Tálibán, podporují zločinnost i bující korupci.
Také proto se proti zneužívání vypěstovaného máku na výrobu drog zasazují i koaliční jednotky nasazené v Afghánistánu. V provincii Hílmand, kde vyrobí přes polovinu všeho afghánského opia, britská armáda rozdává farmářům setbu pšenice. Ti v současné "opiové krizi" místo máku zaseli obilí a zasadili rajčata, brambory nebo melouny.
Šéfové vojenských misí v Afghánistánu i špičky v programu OSN by rádi věřili, že pokles ve výrobě opia je důsledkem politického, vojenského a rekonstrukčního působení v oblasti, ale podle expertů zřejmě nejde o začátek dlouhodobého trendu. Spíše se zdá, že pod tlakem klesajících cen se drogoví bossové rozhodli šlápnout na brzdu, snížit množství opia a heroinu na trhu, a cenu tím znovu navýšit.
Fotogalerie
Fotogalerie
