Každému řidiči by mělo být jasné, které čerpací stanice jsou oficiálně a podle zákona evidované a které ne. Takový záměr se snaží zástupci velkých i menších pumpařských sítí prosadit v těchto dnech do připravované novely zákona o pohonných hmotách.

To by se mělo změnit. Podle profesních organizací pumpařů by měl mít i řadový motorista právo vědět, zda tankuje u stanice, o jejíž existenci třeba hasiči nebo inspektoři z České obchodní inspekce z databáze ministerstva průmyslu vědí. Nebo zda tankuje u pumpy, která se povinné evidenci vyhýbá, nebo dokonce u neveřejné výdejny, která ani v databázi nemusí být.

V obou případech kvalitu a bezpečný provoz při prodeji nebo výdeji paliv těžko někdo zkontroluje.

"Tyhle údaje řadový řidič zatím nemá šanci zjistit. Nová úprava by byla vhodná. Databáze obsahuje ale i citlivé obchodní údaje o prodaném množství a přímo tyhle údaje by zveřejňovat nebylo dobré," připomíná Václav Loula, manažer nejpočetnější sítě v zemi - Benziny - a expert České asociace petrolejářského průmyslu, která sdružuje největší petrolejářské firmy v zemi.

Novela zákona o pohonných hmotách by ale měla podle něj odtajnit řidičům část údajů z povinné evidence čerpacích stanic.

"Obchodní údaje není důvod zveřejňovat. Adresa, provozovatel nebo evidenční číslo každé státem evidované pumpy by ale tajné být určitě neměly," doplňuje Loulu Ivan Indráček, šéf Společenství čerpacích stanic v ČR, které sdružuje menší pumpařské sítě.

V Česku je podle posledních údajů z povinné evidence ministerstva průmyslu (MPO) oficiálně vedeno 6463 čerpacích stanic, ale z toho přes 2600 údajně neveřejných. Další těžko odhadnutelný počet neveřejných v databázi není - majitele k tomu zákon nenutí. I tak je hustota pump v Česku jedna z největších v Evropě. O to menší je u nás prodané množství paliv v každé stanici.

Zejména farmářská lobby před třemi lety prosadila, že různé výdejny paliv pro vlastní potřebu zemědělců nebo stavebních firem nemusejí provozovatelé povinně hlásit. V podstatě o nich hasiči nebo inspektoři nemusejí vůbec vědět. "Není tajemství, že i u těchto pump se ale leckdy prodá palivo i jiným. Nemluvě o hrozbě pro životní prostředí nebo bezpečnost," připomíná Indráček.

Novela zákona o pohonných hmotách teprve míří do meziresortního řízení, jednat o ní bude každopádně až nový parlament v průběhu příštího roku.

Podle Matyáše Vitíka z tiskového odboru MPO zvažuje resort skutečně možnost částečného zveřejnění spravované pumpařské databáze. "Návrh novely je v současné době rozpracován a nemůžeme k němu zatím uvádět v tomto stavu bližší podrobnosti," tvrdí Vitík.

Podle Luďka Duška z oddělení surovinové a energetické statistiky MPO je každý majitel či provozovatel prodejny paliv pro motorová či silniční vozidla povinen se do evidence na ministerstvu přihlásit.

"Pokud taková pumpa v evidenci není, jde o porušení zákona. O tom se ale bohužel v současné situaci veřejnost nemůže dovědět," připomíná Dušek. Pumpaři už upozorňují na problémy kolem tajností s databází od počátku platnosti zákona o pohonných hmotách - tedy už třetím rokem. V situaci silného konkurenčního boje se totiž pumpy, na které "není vidět", snáze stávají odbytištěm laciných nezdaněných či nekvalitních paliv.


Pumpy v Česku

6463 čerpacích stanic nahlásili jejich majitelé či provozovatelé celkem k červnu letošního roku na ministerstvo průmyslu a obchodu.

2632 čerpacích stanic z celkového počtu je v kategorii neveřejných. Tedy převážně v areálech firem, které mají vydávat paliva jen pro vlastní potřebu.



POD DOHLEDEM STÁTU?
Pumpy v České republice doposud eviduje ministerstvo průmyslu. Pro veřejnost je ale tato databáze zatím tajná.
foto: HN - Martin Svozílek