Rohlík dnes koupíte o třetinu levněji než před rokem. Máslo nebo jogurty jsou levnější o dvacet procent. A experti nevidí důvody k tomu, aby v příštích měsících začaly ceny zase šplhat vzhůru.

Na propad cen přitom nejvíce doplácejí obchodní řetězce. Ještě loni si při zdražování potravin přidávaly největší marže na úkor zemědělců a potravinářů - teď například běžné pečivo prodávají i s prodělkem.

Ostře sledované housky

»My jsme jako výrobci ceny také mírně snížili, ale některé řetězce už pečivo prodávají se ztrátou,« tvrdí totiž například Jaroslav Kurčík, šéf české pekárenské dvojky Penam.

Sami obchodníci sice o svých maržích nikdy nechtějí mluvit, ale dnes kritickou situaci přiznávají. »S názorem ředitele Penamu se v podstatě ztotožňuji,« připouští jednatel sítě Globus Petr Vyhnálek. »Ceny některých druhů pečiva jsou na hranici rentability,« dodává i Vesselin Barliev, mluvčí Tesca.

Co nutí řetězce k tomu, aby na pečivu prodělávaly?

»Tvrdá konkurence. Ceny housek nebo rohlíků si přitom firmy hlídají nejvíc, chtějí být právě tady levnější než druzí,« říká Barliev.

Podle zdrojů HN začal současné kolo bitvy o zákazníka jeden z diskontních řetězců a šel s cenou rohlíků razantně dolů. »Tomu jsme se chtě nechtě přizpůsobili i my ostatní,« dodává jeden z ředitelů významné obchodní sítě.

Pivovary: "Klidná síla"

Celkově se dnes ceny potravin vrátily na úroveň roku 2005. Vrcholu v poslední "pětiletce" dosáhly na přelomu let 2007 a 2008, v době končícího ekonomického boomu před nástupem recese.

Letos v červenci se ale už potraviny výrazně podílely na nízké meziroční inflaci 0,3 procenta. U potravin, jež mají ve spotřebním koši zhruba pětinový podíl, dosáhl meziroční pokles cen osmi procent.

Zdaleka ne všechny druhy pochutin však procházejí stejným cenovým vývojem. Nejvýraznější turbulence postihují právě pečivo. Je to jednak kolísáním ceny obilí, která se podle Kurčíka na ceně housky nebo rohlíku podílí až jednou třetinou.

"Podstatné je i to, že pekaři si nemohou naplánovat vývoj cen dopředu. Vzájemně si na trhu konkuruje několik desítek významnějších firem," vysvětluje Barliev z Tesca.

Opakem pekařů jsou už tradičně pivovarníci. Statistika jasně vypovídá, že za posledních pět ceny piva mírně, ale stabilně rostou. Plzeňský Prazdroj sice svoji roli lídra v tomto smyslu odmítá, ale praxe je zřejmá: Jakmile zdraží Prazdroj, zareaguje i zbytek trhu. "Předpokládám, že už dnes pivovary vědí, o kolik desetihaléřů přirazí na ceně příští rok," dodává Barliev.

Zdražení v nedohlednu

Mnohé obchodní řetězce v Česku dlouhodobě prodělávají. Pokud však už neodešly z trhu jako Carrefour nebo Delvita, stále soupeří s ostatními o co nejnižší ceny. To je ve spojení s tím, že lidé v době recese víc šetří, hlavním důvodem pro nepříjemné vyhlídky zemědělců, potravinářů i obchodníků: Ceny potravin nejspíš jen tak nahoru nepůjdou.

"Nic tomu nenasvědčuje, ceny asi dole zůstanou dost dlouho - i když je to jen věštění z křišťálové koule," potvrzuje Vyhnálek. "Chtěl bych věřit, že se ceny zotaví - ale zatím klesají," konstatuje Barliev.

A světlo na konci tunelu, z pohledu zpracovatelů, zatím nevidí ani prezident Potravinářské komory Miroslav Toman. "S jistotu to neví nikdo, ale zdražovat se v dohledné době zřejmě nebude," říká.

Takzvaná potravinová krize před dvěma lety přitom ukázala, že také o cenách v Česku už v době globalizace rozhodují i události na světových trzích. V současné době se ve světě objevily dva signály, jež by mohly ceny jídla zvednout. Jednak zdražování cukru, jednak omezování dovozu geneticky upravené sóji z USA do Evropy.

U cukru ovšem neexistuje věcný důvod, proč by měl zdražit i v Evropské unii. Jeho cena sice stoupá například v USA, ale unie je v tomto výjimečném případě skutečně chráněným ostrůvkem. Platí tu totiž tuhá regulace výroby a pevných výkupních cen.

Výsledkem je, že cukr v unii je třikrát dražší než ve světě, kam vyváží jeho přebytky. Jinak řečeno: cukr je v unii už desítky let tak drahý, že vůči vývoji cen ve světě by měl být imunní.

Jiné je to o se sójou. V rámci obchodního boje s USA nyní některé evropské firmy omezily její dovoz ze zámoří, protože se v ní údajně objevily stopy geneticky modifikovaných plodin (GMO). Tyto plodiny sice podle veškerých dosavadních analýz lidskému zdraví neškodí - ale v Evropě prostě "dobrou pověst" nemají.

"Zákaz dovozu sóji přitom zdraží krmené směsi, a tím i živočišnou produkci," varuje prezident Agrární komory Jan Veleba.

Více škrobu do vuřtů?

Nízké ceny potravin nyní údajně nutí potravináře i obchodníky k tomu, aby ještě víc používali takzvaných levnějších náhražek - škrobu do vuřtů a sýrů, margarínu do čokolády. Náhražky nejsou přímo zdraví škodlivé, státní instituce je nesledují. "Tlak řetězců na co nejlevnější zboží sílí. Náhražky jsou teď hlavně v dovozových levných sýrech, čokoládách a v levných uzeninách," uvádí šéf Potravinářské komory Miroslav Toman.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru