Střídavě polojasno - ukazují dosavadní pololetní výsledky tuzemských firem, s jejichž akciemi se obchoduje na pražské burze. Takřka všechny firmy zasáhlo snížení poptávky z Česka i ze zahraniční, většina se ale s touto "nepříjemností" dokázala vyrovnat osekáním nákladů.
Výsledková sezona, která se pomalu chýlí ke svému závěru, dopadla relativně solidně. Většina společností se i přes krizi udržela v zisku. Ze sedmi firem, které už své pololetní výsledky ohlásily, spadly do ztráty jen dvě firmy - těžební společnost NWR a mediální společnost CME, která v Česku vlastní televizi Nova.
V nejbližších dnech ještě přinese údaje o hospodaření v prvním pololetí z důležitých firem petrochemický Unipetrol - a ani ty zřejmě nedopadnou nejlépe, analytici odhadují zatím přibližně půlmiliardovou ztrátu.
"Krize se zatím v pololetních číslech příliš neprojevila," říká analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. Týká se to podle něj hlavně bank, které mají to nejhorší zřejmě před sebou. S tím, jak se budou firmy potýkat s platební neschopností, se bude zhoršovat i kvalita jejich úvěrového portfolia.
Hlavní ekonom Patria Finance David Marek naopak tvrdí, že druhé čtvrtletí bylo z hlediska výsledků pro firmy obchodované na burze nejhorší. I podle něj jsou ale výjimkou obě banky, s nimiž se na burze obchoduje - Komerční banka a Erste Bank, majitelka České spořitelny.
I když je mezi nejobchodovanějšími firmami na pražské burze jen 13 firem, patří tyto společnosti k nejdůležitějším podnikům v ekonomice - největší telefonický operátor, největší energetika, velké banky i developeři.
A pokud k nim přiřadíme ještě mladoboleslavskou automobilku Škoda Auto, dostaneme takřka kompletní obrázek o "velké" ekonomice, která se podílí podstatnou měrou na domácím hospodářském produktu.
Škoda Auto i přes pětinový propad tržeb udržela zisk - 2,7 miliardy korun ale znamená 62procentní propad.
Těžba v čele poklesu
Krize nejvíc postihla firmy, jejichž výkony jsou pevně spjaty s tím, v jaké fázi se ekonomika zrovna nachází. Těžební společnost NWR, majitel OKD, která včera ohlásila více než miliardovou ztrátu za první pololetí, doplatila na velkou závislost na dodávkách koksu pro ocelárny. V regionu přitom poklesla výroba oceli meziročně o velmi citelných 42 procent.
Těžební sektor si navíc nese z minulosti kouli na noze, provozy jsou i dvacet let od konce plánovaného hospodářství většinou zastaralé a jejich modernizace přichází pomalu.
S podobnými problémy se nepotýká jen NWR, jež masivně investuje do obnovy zařízení, aby je posunulo na západoevropskou úroveň, ale také Unipetrol.
"Jde o náročný byznys s vysokým podílem fixních nákladů. Při prudkém poklesu ceny prodávané produkce nemohou firmy rychle reagovat snížením provozních nákladů. Pokud by nyní propustili polovinu zaměstnanců, těžko by je při oživení ekonomiky znovu nabírali," říká Hatlapatka.
Na krizi ale hodně doplatila třeba i majitelka Novy, společnost CME - žije totiž z reklam. A právě náklady na marketing jsou přitom hned mezi prvními, které si firmy v těžkých časech dokážou odpustit.
Snížená poptávka nicméně zasáhla i tak stabilní společnosti, jako je třeba Telefónica O2. "I tady se projevuje snaha firem co nejvíc šetřit, například omezování volání," říká analytik Milan Vaníček ze společnosti Atlantik FT.
Pololetní zisk zatím meziročně vzrostl jen energetické společnosti ČEZ, která jako by vypadla ze všech tabulek. Zisk ČEZ ve srovnání s loňským prvním pololetím vzrostl o 11 procent na 32 miliard korun.
Důvod? Spotřeba elektřiny není, na rozdíl od jiných komodit - třeba uhlí, tak cyklická. Odběry proudu se snížily jen o pár procent, ČEZ si navíc tím, že podstatnou část elektřiny předprodal za vyšší ceny, zajistil stabilní ceny.
Investoři však od nejziskovější domácí firmy čekali ještě víc a z jejich pohledu nevalné výsledky proto následovala řada změněných doporučení pro nákup akcií. Většinou směrem dolů.
Už je tu bod zvratu?
Kdy se ale celá ekonomika dostane z nejhoršího, z reportovaných čísel vyčíst nejde.
A nepomohou ani statistici, i když velmi nadějnou zprávou byl třeba vzestup průmyslu mezi květnem a červnem, jeden z nejsilnějších v historii.
Experti si nicméně nyní lámou hlavu nad tím, zda už jde o skutečné oživení. Nebo zda jen podnikatelům došly zásoby na skladech, protože předtím škudlili každou korunu a teď jen dokoupili zboží do prázdných skladů.
"Sice jsme pořád hluboko pod tím, kde jsme byli loni. Ale zhruba od května je vidět, že zakázek přibývá," říká Lumír Al-Dabagh, šéf strojíren Beneš a Lát, které podobně jako tisíce dalších firem žijí hlavně z dodávek pro autoprůmysl.
Jenže spotřeba elektřiny, která může být spolehlivým indikátorem budoucího výkonu ekonomiky, zatím příliš optimismu nedává.
"I když se odběry v posledních měsících po rekordních propadech mírně zvedají, výraznějším oživením se to ještě nazvat nedá. A to platí pro celou ekonomiku," odhaduje například finanční ředitel ČEZ Martin Novák.
Možná jen stačí počkat, až se bude dařit západoevropským ekonomikám.
"Ekonomický vývoj ve střední Evropě bude následovat vývoj v západní Evropě. Stejně jako krize se zpožděním přišla, se zpožděním i odejde," říká Vaníček.
Například německá i francouzská ekonomika vzrostly shodně ve druhém čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,3 procenta.
Je ale otázkou, zda tento nárůst nemají na svědomí jen masivní státní injekce či podpory typu šrotovné. Na šrotovném koneckonců vydělávají i tuzemské firmy. Jen v červenci se na německém trhu například zvýšil prodej škodovek o dvě třetiny na více než 15 tisíc vozidel.
BOX
32 miliard korunvydělal v prvním pololetí energetický gigant ČEZ. Jde o nejvyšší zisk tuzemské firmy v prvním pololetí. Z firem pražské burzy, které už oznámily pololetní výsledky, navíc jako jediné zisk rostl.
5 ze sedmi firem udrželo zisk
Jen dvě společnosti, které už na pražské burze hlásily pololetní zisk, spadly do ztráty. Výsledková sezona přinesla podle analytiků solidní výsledky.
21,4 miliardy korun
vydělala dohromady šestice největších českých bank. Je to pokles "jen" o necelých osm procent. Všechny si zisk udržely, ČSOB a Raiffeisenbank dokonce vzrostl.
