Někteří horníci a záchranáři z Handlové byli mrtví ještě dříve, než v podzemí došlo k výbuchu. Alespoň tomu nasvědčují první verze vyšetřování pondělního důlního neštěstí.

Jak informují páteční slovenské Hospodárske noviny, jeden ze svědků záchranných prací, který si nepřál být jmenovaný, vypověděl, že těla obětí nebyla natolik zohavená, aby vypadala jako po výbuchu.

Jeho verze napovídá tomu, že horníci mohli zemřít už během ohně nebo udušením. V takovém případě už jejich těla ležela na zemi a oheň s tlakovou vlnou se během exploze přehnal nad nimi.

"Jen spekulace"

Takovou variantu ale nechce nikdo z pověřených záchranářů potvrdit. "Příčiny úmrtí určí až pitva," řekl pro slovenské HN Ředitel Hlavní záchranné služby v dole, Stanislav Pavlík.

Podle něj se zatím nedá vyšetřovat pod zemí není možné, protože se nepodařilo vytvořit schůdné podmínky - na místě je třeba dohasit požár, zchladit prostory a vytvořit ovzduší, kde se bude dát dýchat.

Hrozí přitom, že takového stavu se podaří dosáhnout až za několik měsíců, možná dříve. V současné době totiž hrozí riziko, že požár pod zemí propukne znovu - ještě ve středu byla podle záchranářů v šachtě teplota až 60°C.

Hra s ohněm

Přeživší a další zaměstnanci dolu jsou k tomu, že by se o příčině neštěstí mohli dozvědět pravdu, spíše skeptičtí. "Objektivní pravdu se nikdo nikdy nedozví, nevíme, jak horníci postupovali," prohlásil pro slovenské HN jeden z horníků.

Požár v dole je podle jeho slov nevyzpytatelný, může se projevit otevřeným ohněm, ale zároveň tomu tak být nemusí. Uhlí oxiduje při styku s kyslíkem, ohřívá se a během tohoto procesu vzniká oxid uhelnatý.

Když ho přístroje včas odhalí, horníci musí objevit místo zdroje CO a pokusit se předejít požáru.

Odškodnění pro oběti 

Pondělní výbuch v Handlové se počtem obětí zařadil mezi nejhorší neštěstí v historii samostatného Slovenska. Tragédie se stala 330 metrů pod zemským povrchem.

Nejbližší příbuzní po 20 hornících a záchranářích, kteří zahynuli při pondělním výbuchu v hnědouhelném dole v Handlové, dostane na základě rozhodnutí vlády odškodnění 33.000 eur (asi 851.000 korun) na osobu.

Peníze obdrží 17 manželek, dvě družky a 22 nezaopatřených dětí. Vláda tak ze své rezervy vyčlení asi 1,35 milionu eur (34,8 milionu korun).