Výhodou Česka je, že firmy na krizi zareagovaly velmi rychle a efektivně a že mnohé z nich měly finanční polštář, který jim obtížné období pomáhá překonat. Také domácnosti nepřišly o velké peníze a spoléhají víc na sebe, než je tomu zvykem například v Rakousku. Tvrdí to Gernot Mittendorfer, šéf České spořitelny - největší tuzemské banky pro drobné klienty, a dodává: "Díky tomu se Češi dostanou z krize rychleji než mnohé jiné státy."

HN: Poslední dobou se objevují zprávy o známkách zlepšení situace v západní Evropě. Myslíte si, že eurozóna se dostává ven z krize?

Když se podíváte na hlavní indikátory vývoje včetně důvěry podnikatelů, tak se skutečně zdá, že eurozóna má nejhorší za sebou a je na cestě z krize. Důležité bude, jak začne příští rok. Jestli už staneme na prahu mírného, ale dlouhodobého růstu, nebo půjde o jednorázový růst, po kterém bude následovat zase pokles. To je něco, co se dá těžko odhadnout.

HN: Odhady vývoje české ekonomiky se pohybují od optimistických, které předvídají pokles kolem tří procent, až k pesimistickým, podle nichž HDP propadne o víc než čtyři procenta. K čemu se kloníte vy?

Není tak podstatné, zda pokles bude plus minus tři nebo čtyři procenta, ve finále to není tak velký rozdíl. Pozitivní stranou této mince je pro mě to, že vývoj v Česku není tak špatný, jak jsme svědky jinde. Česko si vede mnohem lépe. Je jasné, že je země v recesi - dochází k menšímu výkonu ekonomiky a ochlazení poptávky. Ale zároveň je Česko mnohem stabilnější a odolnější. Vede si v krizi docela dobře, což jsme také očekávali. Mnohem důležitější, než o kolik ekonomika klesne, je, jak rychle se zvedne na růstovou dráhu. Letos ještě dojde ke zhoršení hospodářského vývoje, ale příští rok se ekonomika zlepší.

HN: Z čeho máte pocit, že Česko krizi zvládá lépe?

Firmy na ni zareagovaly velmi rychle a efektivně. Zredukovaly kapacity, odložily investice a snižovaly náklady. Řada firem si v minulých letech vytvořila rezervy a tento polštář jim umožňuje situaci lépe zvládat. Navíc v poslední době ve srovnání s prvními dvěma měsíci roku zaznamenáváme určité zlepšení, jak podnikatelé splácejí. Zpožďování splátek, ke kterému u některých firem dochází, se v mnoha případech zmenšilo.

HN: Menší firmy v minulých měsících opakovaly, že dostávají od bank menší úvěry a některé musí dokonce předčasně splatit. Souhlasíte s tím?

Když se podíváte na vývoj úvěrů menším firmám v naší bance za 1. polovinu roku, tak jejich celkový objem vzrostl o tři procenta. Pokles nastal u velkých firem. Ale nebylo to proto, že bychom jim nebyli ochotni půjčit. Firmy prostě kvůli krizi snížily své investice, investiční plány odložily a zredukovaly proto své financování. Celkové portfolio našich úvěrů ale roste. Nemůžu sice v individuálních případech to, co popisujete, vyloučit, ale nejde o žádný trend. Pomalejší růst úvěrů odpovídá větší opatrnosti firem v zadlužování. Je to stejné jako u domácností.

HN: Jak se teď firmy vyrovnávají s krizí? Jsme svědky stálého růstu nesplácených úvěrů. Na začátku krize byl jejich podíl zhruba 3,8 procenta, podle údajů ČNB z května je to už 5,7 procenta.

Je jasné, že když ekonomika spadne ze zhruba šestiprocentního růstu tak rychle do recese, tak některé firmy mají velký problém, nemohou splácet a postupně zmizí z trhu. Myslím, že objem nesplácených půjček podniků ještě poroste, ale kulminace toho trendu přijde letos, protože letos také firmy pocítí největší zásah krize. Příští rok se začne situace podniků zlepšovat. Naopak ke zhoršení dojde u půjček domácností, protože se bude ještě zvyšovat nezaměstnanost. To je očekávaný vývoj během recese.

HN: Jak velkou vlnu bankrotů můžeme čekat?

Nechci spekulovat. Bude jich jistě víc než v minulosti, ale nebude to obrovské množství. Jak už jsem řekl, reakce podnikatelů v Česku na krizi byla naprosto efektivní. Vůbec si myslím, že i běžní Češi se s krizí vypořádávají lépe než moji krajané v Rakousku. Rakušané byli hodně dlouho zvyklí, že jim řadu věcí automaticky zajišťuje stát, a teď se ukazuje, že s tím nemůžou tak docela počítat. Češi jsou zvyklí víc se spoléhat na sebe. A myslím, že díky tomu se Česko z krize dostane rychleji než mnohé jiné státy.

HN: V jakých odvětvích dojde ke stabilizaci nejdříve?

Slabinou všech současných odhadů je, že nevíme, jak se bude vyvíjet poptávka a zakázky, až se vyčerpají různé podpůrné a simulační programy, ke kterým přistoupily vlády. Ale řekl bych, že ti, co byli zasaženi krizí nejvíc, budou z ní první venku. Odhadl bych, že obrat k lepšímu zaznamenají v prvé řadě dodavatelé automobilového průmyslu a samotný automobilový průmysl. Jejich situace se příští rok začne stabilizovat nejdříve.

HN: Jak se vůbec díváte na stimulační programy a finanční injekce firmám?

Když prakticky ze dne na den podnikům zamrznou zakázky, je nutné něco udělat a podpořit tímto směrem poptávku. Až po krizi se můžeme bavit, který z těch balíků byl rozumnější a efektivnější. Otázkou ale je, zda stabilizace, která po nich bezprostředně následuje, vede k obnovení důvěry a ke stabilnímu růstu ekonomiky. To je něco, co budeme vědět za pár měsíců.

HN: Co byste viděl za rozumné pro stimulaci ekonomiky ještě udělat?

Mně se velmi líbí program zelené dotace na zateplení domu a ekologické vytápění, které přijalo Česko, protože to má místní dopad. Iniciativy typu šrotovného se v zemích, kde je přijmou, z části míjí účinkem. Vidíme to na příkladu Německa.

HN: Mělo by Česko zavést šrotovné?

Z pohledu Česka bych to udělal tak, že bych všechny sousední země motivoval k co největšímu šrotovnému, ale tady bych ho nepřijal.

HN: Mnoho společností bere současnou krizi jako šanci k restrukturalizaci a k získání majetkových podílů v dalších společnostech, prostě k rozšíření byznysu. Využije ji k tomu i Česká spořitelna?

Nejsme teď v období, kdy bychom chtěli něco kupovat. V zásadě pokrýváme všechny potřebné činnosti, které pro naše klienty potřebujeme. Nechceme opouštět náš současný obchodní model.

 6,3 miliardy korun
je čistý zisk České spořitelny za 1. pololetí. Meziročně jde o pokles o 4,4 %.
 13,4 miliardy korun
dosáhl provozní zisk za 1. pololetí, což je meziroční nárůst o 21,4 %. Potvrzuje to silnou pozici banky na trhu.
 19,9 procenta
byla návratnost kapitálu v 1. pololetí. Meziročně je to o tři procentní body méně, ale stále jde o vysoce efektivní investici.

HN: Krize ochladila zájem lidí i podniků o úvěry. Nepodpoříte poptávku snížením úroků na úvěrech?

Máme stabilní úroky a teď není důvod pro jejich snížení. Sami klienti si půjčují méně a ani my je k úvěrům netlačíme. Jsme připraveni půjčovat, ale oživení zájmu o půjčky by mohlo by přijít asi až v polovině příštího roku.

HN: K jakému vývoji úroků na úvěrech dojde během příštích šesti měsíců?

Nečekám velkou změnu, spíše se udrží současná úroveň.

HN: Znáte dobře prostředí v Rakousku. Vidíte během současné krize nějaké rozdíly v chování Čechů a Rakušanů?

Gernot Mittendorfer (45)

Vystudoval práva v Linci. Pro Erste Bank pracuje 19 let. Šéfem ČS je od června 2007. Předtím šéfoval Salzburger Sparkasse. Byl i čtyři roky ve vedení ČS po její privatizaci.

Pokud jde o úroveň disponibilního příjmu, tak ta je v Česku a Rakousku podobná. Češi se chovají podobně jako Rakušané, více spoří. Velký rozdíl je ale v tom, že Rakušané minulý rok přišli o hodně peněz, protože měli mnohem více peněz uložených do různých investičních produktů.

HN: Nezaměstnanost v Česku podle některých odhadů koncem roku dosáhne kolem 10 procent. Bude spořitelna vycházet vstříc klientům, kteří nebudou schopni splácet půjčky?

Je to něco, na co jsme připraveni. Jsme schopní s našimi zákazníky najít společné řešení a pomoci jim projít těžkým obdobím. Musí ale přijít s problémem co nejdříve a nenechat malý problém přerůst v problém velký. Situace ale stále není taková, že bychom měli zásadní problémy s neplatiči. K masovému nesplácení úvěrů zatím nedochází. Víme, že během následujících dvanácti měsíců nemůžeme počítat s významným zlepšováním zaměstnanosti, víme, že ještě nezaměstnanost nedosáhla vrcholu, ale stejně tak víme, že to nebude tak špatné, jak si někteří lidé myslí.

HN: Minulý měsíc ČS na situaci reagovala i podpůrným programem dotovaných půjček na investice menších firem Top Podnik II, uvolnili jste na něj jednu miliardu korun. Proč?

Chtěli jsme dát v současných debatách o dostupnosti úvěrů firmám signál, že jim jsme schopni zajistit financování. První klienti se nám už ozvali. Řekli jsme, že na tyto úvěry máme připravenu jednu miliardu korun, ale když bude zapotřebí víc, tak limit zvýšíme.

HN: Spořitelna vydělala v prvním pololetí přes šest miliard korun, jen o málo méně než před rokem. Plánujete i celoroční zisk zhruba na loňské úrovni?

Minulý rok šlo o rekordní zisk, mimo jiné i proto, že v něm byl zahrnutý i příjem z prodeje naší pojišťovny. Nic takového letos nemáme v plánu, takže se v celkovém výnosu žádná taková mimořádná položka neobjeví. Na vaši otázku vám nemůžu odpovědět, protože mateřská skupina Erste Bank v současné době odhady čistého zisku nezveřejňuje a neděláme to ani my. Dosud jsou ale naše výsledky celkově velmi dobré a doufáme, že v příštích dvou čtvrtletích v tom budeme pokračovat.