Zapomeňte na technické vymoženosti jedenadvacátého století. Před bleskovou povodní nejlépe ochrání varování člověka, který hlídá rozvodňující se potok na okraji vesnice. Doporučují to sami meteorologové.

Měsíc poté, co v zemi řádily bleskové povodně přicházejí meteorologové s vlastním plánem, jak co nejvíce zmírnit škody. „Ani moderní technika nedokáže přesně určit množství a přesný čas srážek, které spadnou při bouřce v konkrétní obci,“ říká ředitel českého hydrometeorologického ústavu Ivan Obrusník.

Nejlepší je proto vsadit na osvědčenou metodu. „Kvůli bleskovým povodním se musí přehodnotit krizové plány. Vše probíhá tak rychle, že se členové povodňové komise ani nedokáží sejít,“ říká ředitel Obrusník. A právě v nových plánech má být podle meteorologů funkce takzvané povodňové hlídky zavedena.

V praxi by to probíhalo jednoduše. Meteorologové zjistí, že na území daného kraje hrozí prudké přívaly deště. Vydají upozornění hasičům, ti rozešlou zprávy do měst, obcí a na krajský úřad. Starostové na ohroženém území pak určí hlídku, která bude sledovat potoky a další místa ohrožená bleskovou povodní. V případě nebezpečí pak předá starostovy výstrahu a ten spustí například sirénu pro evakuaci lidí.

Meteorologové na systém nepřišli sami. Podobně už v několika českých městech funguje. Není ale zahrnut v celostátních předpisech. Například obec Skorkov na Mladoboleslavsku hlídku posílá do terénu při vyhlášení druhého povodňového stupně. „Mnohokrát se nám to vyplatilo. Když víme, že Jizera stoupá v Železném Brodě na únosnou mez, zavolám veliteli místních hasičů a jsme připraveni na velkou vodu okamžitě reagovat,“ řekl starosta obce Miloš Honzák.

Systémy nepřijdou na tolik

Příval lze předpovědět ještě jedním způsobem, používají ho v Olešnici v Orlických horách. Nad vesnicí mají dva srážkometry, v potoku hlídá čidlo zvyšující se hladinu. Když srážky překročí nastavenou intenzitu a blíží se nebezpečí, starostovi a dalším lidem z povodňového štábu přijde varovná textová zpráva na mobilní telefon.

Systém není drahý, v roce 2002 vyšel na 150 tisíc korun. Platil ho hydrometeorologický ústav, a měl se stát vzorem pro ostatní vesnice, kde může voda škodit. Nikdo další už si ho ale nepořídil.

Povodňové hlídky či varovný systém by nemusela mít každá obec. Vláda se chystá zadat odborníkům zpracování map rizik pro ohrožení bleskovými povodněmi. V nich bude napsáno, jaké nebezpečí vesnicím při přívalech hrozí, co tam může voda napáchat, a jak na to mají občané reagovat.

Ministři už také projednali zprávu, která hodnotí, co se při povodních nepovedlo. Podle šéfa povodňové komise a ministra životního prostředí Ladislava Mika se musí zlepšit vybavení meteorologů a musí být posílena předpovědní služba, a to jak personálně, tak penězi. Ke stejnému závěru už ale vláda dospěla po zimních povodních v roce 2006, výrazné zlepšení ale podle meteorologů nepřišlo.

Tehdy stejně jako při bleskových povodních kolaboval pod náporem zájemců počítačový server a zprávy o počasí nebyly dostupné. Meteorologové na posílení webu dostanou deset milionů korun. Na druhou stranu je ale ministerstvo značně zkrátí na rozpočtu. Do roku 2010 mají dostat o 63 milionů korun méně a propustit musejí dvanáct lidí.

„S tím si vůbec nevíme rady. Zřejmě bychom museli značně omezovat naše služby, což je vzhledem k nárůstu krizových situací nežádoucí“ obává se ředitel Obrusník. Situaci by podle něj pomohlo vyřešit, kdyby ústav, který působí pro 6 resortů, získal větší samostatnost. Dosud spadá pod ministerstvo životního prostředí.

Související